Aktualizováno Finální údaje o inflaci v eurozóně potvrzují, co jsme se dozvěděli z těch předběžných. V červenci spotřebitelské ceny meziročně rostly o 0,2 procenta, stejně jako v červnu. Bez revize zůstává také jádrová inflace, která se zvedla na 1 procento z 0,8. Absence překvapení znamená neutrální vliv této zprávy na finanční trhy.
Inflaci drží stále dole energie, jejichž ceny byly v červenci o 5,6 procenta níž. To je výraznější pokles než v červnu a dá se čekat, že za srpen bude negativní vliv energií na index opět o něco větší. Ceny ropy totiž stále pokračují v propadu. Ceny potravin v červenci pouze zpomalily a byly o 0,9 procenta meziročně vyšší.
Jádrový index za červenec zrychlil, na čemž se podepsal mírně rychlejší růst cen průmyslového zboží i služeb. V prvním případě činí meziroční zvýšení cen 0,4 procenta, v druhém 1,2 procenta.
Regionálně vykazuje nejvyšší inflaci Malta s Rakouskem. Nejnižší, výrazně záporná, je inflace tradičně v Řecku a na Kypru. V Německu rostou ceny pouze 0,1procentním tempem, ve Francii 0,2procentním.
Meziměsíčně spotřebitelské ceny v eurozóně za červenec klesly o 0,6 procenta po červnové stagnaci. Jádrový index se snížil o 0,7 procenta, přičemž v červnu rovněž stagnoval. Také tato čísla odpovídají předběžné zprávě.
Data na jádrové úrovni začala kreslit obrat inflace směrem vzhůru, což by byl příznivý úkaz svědčící o mírně vyšších tlacích ze strany poptávky. Celková inflace se však drží u nuly. Navíc se zvětšuje riziko směrem dolů v podobě cen komodit a ropy, jejichž pokles se z nabídkové strany do spotřebitelských cen promítne. Síla poptávky stále není taková, aby si producenti dokázali pozitivní nákladový šok nechat pro sebe. Pokud inflace znovu začne koketovat s negativními hodnotami, ECB určitě zpozorní. Prozatím nečekáme změnu politiky, ale banka by mohla hlasitěji mluvit o negativních rizicích.