V posledních měsících došlo k výraznému zhoršení ekonomické situace v Brazílii. Nahoru míří jen ty ekonomické indikátory, u kterých bychom preferovali pohyb směrem dolů. Tedy inflace, nezaměstnanost, míra zločinnosti, sazby a veřejný dluh. Dochází k tomu i přes změnu politiky, ke které přistoupila současná vláda. Nový ministr financí Joaquim Levy nebyl schopen zabránit dalšímu zhoršování ekonomického výhledu. A nepomohla ani tvrdší politika centrální banky. Důvěra se nachází na nejnižší úrovni v historii. Zdá se tak, že k žádnému zlepšení v dohledné době nedojde.
Levy se pokoušel dát do pořádku vládní rozpočet a položit základ ekonomickému růstu. Byl ale atakován ze všech možných stran. To není u ministrů, kteří se v Brazílii snaží o snížení vládních výdajů, nic neobvyklého. Za současné situace je ale takový vývoj mimořádně škodlivý. Na konci července Levy oznámil, že cíl pro primární rozpočtový přebytek letošního roku byl snížen z 1,13 % HDP na 0,15 % HDP. Pro rok 2016 došlo ke snížení z 2 % HDP na 0,7 % HDP. Toto nečekané oznámení vyvolalo velké škody, protože ukázalo, že vláda není schopna dosáhnout přijatelného zlepšení rozpočtové situace. Trhy tento vývoj interpretují tak, že Levy nemá dostatečnou podporu, a to má jasné implikace: Brazílie se propadá do hlubší ekonomické krize, která bude trvat ještě řadu čtvrtletí.
Jako by nestačily vnitřní problémy, zdá se, že se zhoršuje i vnější prostředí. Tempo růstu čínské ekonomiky klesá. To se projevuje na poptávce po komoditách a tudíž i na brazilských exportech. Evropa roste pomalu a Spojené státy, které doposud táhly globální růst, plánují zvýšení sazeb. Tím se vytvoří prostředí, ve kterém bude kapitál proudit z rozvíjejících se zemí, tudíž poroste tlak na oslabení jejich měn. Je dost těžké si představit, jak brazilská prezidentka Dilma Roussef zvládne v takové krizi zbytek svého funkčního období.
Graf popisuje historický a očekávaný (pesimistický, optimistický scénář a scénář, se kterým počítá konsenzus) vývoj veřejného dluhu relativně k HDP. Pokud dáme stranou velmi optimistický scénář, bude docházet k soustavnému a rychlému růstu veřejného zadlužení. Zdá se tak pravděpodobné, že Brazílie ztratí investiční rating a následně dojde k dalšímu zhoršení její ekonomické situace.
V současné době je více než pětina vládních dluhopisů držena zahraničními investory (jde o rekordní podíl). Řada z nich ale nesmí držet aktiva, která mají spekulativní rating. Jejich odchod z trhu brazilských vládních dluhopisů by znamenal propad měnového kurzu a růst sazeb. Dopad by byl znatelný i na akciovém trhu. Náklad kapitálu brazilských firem by se zvýšil v době, kdy tyto firmy jen velmi málo investují.
Politická a ekonomická krize budou Brazílii posouvat do stále složitější situace. Je velmi nepravděpodobné, že současná vláda bude schopná ekonomiku stabilizovat a zabrání poklesu ratingu do oblasti spekulativních obligací. I kdyby ale došlo k výměně vlády, nebude udržení investičního ratingu zajištěno. Hlavní scénáře jsou velmi neradostné a ještě nějaký čas se na tom nic nezmění.
Autory jsou Márcio G. P. Garcia, Lucas Maynard a Rafael Fonseca.
Zdroj: BeyondBrics