Leonid Bershidsky se na stránkách Bloombergu zamýšlí nad tím, proč země Perského zálivu nepřijímají více uprchlíků. Podle jeho názoru není pravděpodobně pravdou, že by Saúdská Arábie ještě nepřijala ani jednoho uprchlíka, jak se někdy tvrdí. Tato země totiž nepodepsala konvenci OSN týkající se uprchlíků a ti tak zde nejsou oficiálně vedeni. V zemi se ale podle některých informací nalézá až 500 000 Syřanů. I takový počet je ale příliš malý s ohledem na to, jak bohatou a velkou zemí Saúdská Arábie je a také s ohledem na to, že podporuje jednu stranu konfliktu, který uprchlíky vyhání z jejich domovů.
„Naprostou většinu uprchlíků ze Sýrie představují sunnité. Saúdská populace je také převážně sunnitská, ale je tu jeden problém: Řada oblastí v Sýrii slouží jako základy pro Islámský stát a Saúdská Arábie spolu se Spojenými arabskými emiráty podporují letecké útoky proti Islámskému státu. Ten je tak vůči nim velmi nepřátelský,“ píše Bershidsky. Dále poukazuje na to, že příliv uprchlíků už narušil jemnou náboženskou a etnickou rovnováhu v jiných zemích regionu. Jako příklad lze uvést Turecko či Libanon.
Problémy vznikají i v Egyptě, kde byli uprchlíci ze Sýrie nejdříve vítáni. Nyní se ale vláda stále více obává, že mají vazby na Muslimské bratrstvo a uprchlíci tak při vstupu do země čelí mnohem větším překážkám než dříve. Vše je ztíženo tím, že v zemích Perského zálivu tvoří už nyní velkou část populace jiné národnosti a někde je jich dokonce většina. Pokud by se tento stav měl nadále prohlubovat, hrozí politické a sociální problémy.
„V Evropě často slyšíme, že muslimové by sem neměli přicházet, protože sebou přinesou své války a spory. I kdyby jich ale přišlo několik milionů, budou tvořit méně než 1 % celé populace EU. Riziko teroristických útoků tu hrozí i bez uprchlíků. Výzkum pak ukazuje, že první generace imigrantů v USA páchá méně zločinů než místní lidé,“ tvrdí Bershidsky. Bylo by podle něho hezké, pokud by se země Perského zálivu uprchlíkům otevřely více než nyní. Západ je ale podle něho na pomoc uprchlíkům mnohem lépe vybaven a „Evropa lidi, kteří do ní přicházejí, potřebuje“.
Ten samý autor se v jiném článku zamýšlí nad tím, proč Německo uprchlíky vítá. Pro řadu lidí je podle jeho názoru těžké hovořit o německých morálních přednostech s ohledem na to, jakou roli tato země hrála ve dvou světových válkách, ale třeba i během posledních jednání s Řeckem. Postoje k uprchlíkům ale podle Bershidskyho skutečně ukazují na morální vyspělost Němců.
Vypovídající je příběh Franka Diettricha, který nyní pracuje jako dobrovolník a pomáhá s rozdělováním potravin uprchlíkům. Ten podle svých slov viděl v televizi, že vláda má problémy se zajištěním potřebných kroků a „je tak na nás, abychom pomohli“. Práce jsou organizovány i pomocí a ten ukazuje, jak velká část německé populace chce s krizí pomáhat.
Podle televizního kanálu ARD-DeutschlandTrend už 88 % Němců darovalo peníze či oblečení, nebo tak plánují učinit. Průzkum stanice také ukázal, že 38 % z nich se obává, že uprchlíků do jejich země přichází příliš mnoho. To ovšem neznamená, že s nimi nesoucítí a nechtějí jim pomáhat. Objevují se sice útoky ze strany extrémní pravice, ale otevřené projevy nenávisti se setkávají s odporem. V devadesátých letech němečtí pravicoví extrémisté pálili tábory uprchlíků a lidé jim za to často tleskali. Dnes je situace jiná a sama vláda je možná překvapena tím, jak se lidé chovají. Tento posun bývá někdy vysvětlován historií země a významně k němu přispěly i postoje vlády, médií a občanských sdružení.
Olaf Kleist z University of Osnabrueck poukazuje na to, že pokud si chce Německo zachovat svou ekonomickou sílu, imigranty potřebuje, protože čelí nevýhodnému demografickému vývoji. Voliči pak proti přistěhovalcům neprotestují i proto, že Angela Merkelová slíbila udržet vyrovnaný rozpočet bez toho, aby kvůli uprchlíkům došlo ke zvyšování daní. „Je těžké odhadnout, zda je posun v postojích Němců dlouhodobý, nebo jde jen o přechodný jev. Němci cítí s těmi, kteří prchají před válkou, mají ale jen málo pochopení pro uprchlíky z Balkánu,“ tvrdí Bershidsky. Chování Německa je pak podle něho jak příkladem, tak výzvou pro další evropské země a dokonce i pro Spojené státy.
Zdroj: Bloomberg