Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Dočkáme se peněz z vrtulníků, nebo nákupů akcií centrálními bankami?

Dočkáme se peněz z vrtulníků, nebo nákupů akcií centrálními bankami?

2.10.2015 11:00
Autor: Redakce, Patria Online

Janet Yellenová dala ve svém posledním projevu jasně najevo, že většina členů FOMC je pro zvýšení sazeb v letošním roce. Domnívám se totiž, že oživení americké ekonomiky má pevný základ. Trhy jsou ale nervózní a obávají se, že šok z rozvíjejících se trhů je už dost silný, aby strhnul dolů i ekonomiky vyspělé. Co by se stalo, kdyby Fed učinil historickou chybu? Na tuto otázku se snažil implicitně odpovědět hlavní ekonom Bank of England Andrew Haldane ve svém projevu z 18. září. Podle jeho názoru je velmi pravděpodobné, že vyspělé ekonomiky vejdou do další krize se sazbami pohybujícími se stále u nuly. Co se stane poté?

V popsané situaci je jednou z možností použití fiskálního utahování, které by bylo financováno vydáváním nových vládních dluhopisů. Taková politika byla využita v roce 2009. V žádné z vyspělých ekonomik ale nyní neexistuje ochota k opakování tohoto kroku. Ve skutečnosti většina z nich míří přesně opačným směrem a prudký obrat politiky by byl velmi složitý. V některých zemích navíc panují oprávněné obavy z neudržitelné výše veřejného dluhu. Haldane zmiňuje další možnost – zvýšení inflačního cíle z 2 % na 4 %. Tím by se zvýšil prostor pro snižování reálných sazeb během recese. Ani tento krok ale není v současné době pravděpodobný. Centrálním bankám by navíc trvalo celá léta, než by inflaci na nový cíl zvedly. Už nyní zápasí s dosažením cíle ve výši 2 %.

Nabízí se tak zejména další kvantitativní uvolňování. To bylo po roce 2010 využito několikrát. Centrální bankéři byli ochotni tento nástroj použít a jeho kritika neměla v prostředí nízké inflace pevný základ. Nyní je ale situace odlišná v tom, že výnosy vládních dluhopisů se nacházejí velmi nízko. Zkušenosti z Japonska, kde centrální banka provádí masivní kvantitativní uvolňování, také nejsou právě povzbudivé. A v neposlední řadě roste vlna nesouhlasu s politikou, která podle některých názorů pomáhá zejména bohatým a bankovnímu sektoru. Centrální banky by se tak ve snaze o další kvantitativní uvolnění mohly setkat s prudkými protesty.

Kvantitativní uvolňování ale na druhou stranu zůstává stále cestou nejmenšího odporu v případě, že by se globální ekonomika skutečně propadla do další recese. V současné době už je považováno téměř za konvenční nástroj monetární politiky a většina centrálních bankéřů věří v jeho efektivitu. Pokud by ale tato politika měla fungovat i nadále, musely by nákupy zahrnovat i aktiva soukromého sektoru a zejména akcie. Jejich nákupy ze strany centrálních bank by pak byly mnohem kontroverznější než nákupy vládních dluhopisů. Výrazně by se také zvýšilo riziko, které by centrální banky podstupovaly, a v tuto chvíli není ani zdaleka jasné, zda by byly ochotny takový krok učinit. Pokud ano, došlo by k přesunu bohatství ve společnosti. Na ten jsme většinou zvyklí u vlád, ale ne u centrálních bank.

Vedle zmíněných možností existují ještě dvě velmi nekonvenční. První z nich představuje zákaz hotovosti a používání nějaké formy vládních bitcoinů. Vlády by pak mohly použít negativní sazby, protože lidé by nemohli svůj majetek přesouvat od elektronických peněz k bankovkám a mincím. Implementace takového systému by ale trvala řadu let a existují poměrně pádné společenské a politické argumenty proti jeho zavádění.

Poslední možnost představují tzv. peníze z vrtulníků. V praxi by to znamenalo dlouhodobou monetizaci vládních deficitů, což je v podstatě tištění peněz na nákup zboží a služeb. Nejde o novou myšlenku a tato politika může vždy a všude eliminovat slabou agregátní poptávku. Doposud ale nezískala podporu od žádné centrální banky, protože je správně považována za krok, který v dlouhém období vede k vysoké inflaci. Někteří známí ekonomové ji ale začínají prosazovat a v soukromých rozhovorech se k ní zády nestaví ani někteří centrální bankéři.

Je možné, že se jednou peněz z vrtulníků skutečně dočkáme? Kdyby nově vytištěné peníze měly financovat vládní výdaje, pravice by s takovým krokem nesouhlasila. Pokud by ale financovaly snížení daní, mohla by tato politika určitou podporu získat. Problém spočívá samozřejmě v tom, jak odhadnout to správné množství peněz z vrtulníků, které by eliminovalo deflaci, ale nevyvolalo prudší růst inflace. A byli by volení politici ochotni ponechat tak mocnou „zbraň“ v rukou centrálních bankéřů? Je jasné, že žádná z možností boje s další recesí není bez větších problémů. Fed by si tak měl být hodně jistý tím, že je čas zvyšovat sazby.

Autorem je investor a ekonom Gavyn Davies.

Zdroj: FT


Čtěte více:

Prodej aut v USA v září vzrostl o 16 %
2.10.2015 8:12
Prodej nových osobních a lehkých užitkových automobilů ve Spojených st...
Záznam ČNB: Režim devizových intervencí se patrně protáhne
2.10.2015 9:14
Zavedení záporných úrokových sazeb není potřebné. Důvodem je vysoký ...
Technická analýza - Non-farm payrolls budou dnes hlavním hybatelem eurodolaru, ten ubránil hodnoty 1,1200 EURUSD
2.10.2015 9:30
EURUSD: Měnový pár se dnes pohybuje pod hladinou denního pivotu na 1,...

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data