Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Proč se nenaplňují předpovědi „temného génia“?

Proč se nenaplňují předpovědi „temného génia“?

31.10.2015 7:00
Autor: Redakce, Patria Online

Thomas Robert Malthus byl ve své době mírně řečeno nepopulární. Slavný básník Percy Shelley o něm hovořil jako o eunuchovi a tyranovi. Filozof William Godwin ho zase nazval „temným géniem, který je vždy k dispozici, aby rozprášil všechny naděje lidstva“. Za tím vším stojí Malthusova kniha z roku 1798: Esej o principu populace. Malthusovi bylo v roce jejího vydání 32 let a kniha byla útokem na utopické filozofy typu Godwina, kteří se domnívali, že rozum a vědecký pokrok vytvoří dokonalou společnost bez nerovnosti a utrpení. Malthus byl mnohem pesimističtější a předpovídal, že růst populace povede k tomu, že lidem dojdou přírodní zdroje. Podle něho tak měla naopak přijít chudoba a hlad. Exponenciální růst populace měl být totiž doprovázen maximálně lineárním růstem zemědělské produkce.

Tyto pesimistické projekce se samozřejmě nenaplnily. Malthus ale hovořil i o jiných scénářích. Příroda měla podle něho nástroje, jak zabránit katastrofě. Jejich první skupina je preventivní povahy a měla působit na nižší porodnost. Lidé trpící chudobou totiž měli odkládat manželství a zakládání rodin. K tomu se měla přidat vyšší úmrtnost kvůli hladomorům, válkám a nemocem. Ovšem ve chvíli, kdyby se nabídka potravin dostala na úroveň poptávky, tyto stabilizátory by ztratily na síle a populace by začala opět rychle růst. Pouze utrpení a strach z něj tak vyvolávaly potřebnou rovnováhu. Malthus své teorie dokonce používal proti programům podpory pro chudé rodiny. „Proč podporovat porodnost chudých, když pak proti nim zakročí sama příroda,“ ptal se.

Malthus ale přehlédl to, jak moc jsme schopni zlepšovat naše schopnosti a dovednosti. Zemřel v roce 1834 a to už byla v Evropě v plném proudu zemědělská revoluce. Zemědělci se učili, jak zvyšovat úrodnost půdy a chovat rychleji rostoucí domácí zvířata. S průmyslovou revolucí přišly uhlím poháněné stroje. Na trh se dostávaly plodiny s vyšším výnosem a umělá hnojiva. Mezi roky 1900 a 2000 se světová populace navzdory Malthusovým predikcím zvedla čtyřikrát, ale produkce obilnin pětkrát. Lidstvu se tedy doposud povedlo vyhnout se osudu, který byl předpovězen Malthusem. Na Zemi žijí 7,3 miliardy lidí a podle OSN dosáhne v roce 2050 světová populace 9,7 miliardy lidí a v roce 2100 již 11,2 miliardy lidí. A tato budoucnost bude záležet na zákonech přírody a na naší inovativnosti a schopnostech.

Pro Malthusovy kritiky byly jeho teorie pesimistické a kruté, jeho myšlenky ale přetrvaly dodnes. Klasičtí ekonomové je používali při obraně svobodného kapitalismu, ve své práci je zmiňují i Charles Darwin a Alfred Russell Wallace v souvislosti s evolucí a přírodní selekcí. Obavy z růstu populace se objevily znovu spolu s první světovou válkou. Biolog Raymond Pearl v roce 1925 napsal, že „populační tlak je vždy tou hlavní příčinou války“. Pearl měl během války na starosti dodávky potravin americké armádě a tudíž jasně vnímal ekonomické a další problémy, které popsal Malthus. Po válce používal pro popis vývoje populace logaritmickou funkci a tvrdil, že Spojené státy narazí na limit svých zdrojů při populaci dosahující 200 milionů lidí. Tato hranice ale byla překročena už v roce 1968. Pro celý svět Pearl odhadoval kritickou hranici na 2 miliardách lidí. Ta byla překročena už v roce 1930.

V následujících letech se množily odhady toho, kolik lidí je schopen daný stát či celá Země uživit. Joel Cohen z Rockefeller University analyzoval jednotlivé odhady a poukazoval na to, že všechny se dopouštějí jedné základní chyby. Předpokládaly totiž, že zdroje jsou pevně dané. Tento předpoklad ale ignoroval naši schopnost inovovat. „Musíme pochopit, že každý člověk nepředstavuje jen ústa, která je nutné živit, ale další pár rukou, který může pracovat,“ napsal Cohen. Lidé pouze nečerpají pevně dané zdroje, ale vytvářejí nové.

Využívání nových technologií má dokonce dvojí efekt. Za prvé zvyšuje množství zdrojů, které jsou nám k dispozici. Za druhé také zefektivňuje sdílení těchto zdrojů. Vezměme si za příklad prostor. V roce 1920 se odhadovalo, že v USA by nakonec muselo žít na každé čtvereční míli 4 000 lidí. Taková hustota obydlení se zdála jako nesmyslně vysoká, ale v dnešních městech dosahuje ještě mnohem výše. Umožňují to například výškové budovy. V některých městech tak žije až 40 000 obyvatel na čtvereční míli, i když ti jsou stále závislí na venkově, který jim dodává vodu, potraviny a energii. Hladký tok zboží a služeb mezi městy a venkovem je tedy také tím faktorem, který zvyšuje kapacitu obou.

Je možné, že Malthusova očekávání se nakonec stejně naplní. Ale možná ne. Možná, že nakonec najdeme i způsob, jak efektivně využívat mořskou vodu pro výrobu vody pitné. Nebo jak pěstovat rostliny ve vertikálních farmách. Možná, že budeme kolonizovat jiné planety. Jasné je ale jedno. Na to, abychom nadále posouvali naše limity, musíme tvořit, ale také spolupracovat.

Autorem je Adam Kucharski.

Zdroj: Nautilus

 



Čtěte více:

Čeho se nejvíce bojí centrální bankéři?
29.10.2015 16:30
Mervin King jednou řekl: „Centrální bankéři jsou často obviňováni z to...
Biometrické ověřování plateb je v kurzu; MasterCard masivně investuje
30.10.2015 11:24
Kolikrát se vám již stalo, že jste zapomněli heslo k internetovému ban...
Technologie pomohou Spojeným státům, Evropě ne
30.10.2015 8:40
Hlavní ekonom banky Natixis se v jedné z posledních analýz zaměřuje na...

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
12.12.2017
10:19Koruna kvůli pomalejší inflaci už tolik neláká, dražší ropa má omezený vliv na komoditní měny  
9:28Unipetrol vyhodnotí dopad ranního požáru na výrobu. Byl zvládnut rychle a bez zranění
9:13Rozbřesk: Inflace nahrává jen pomalému růstu sazeb, koruna postrádá jestřábí hlas
8:53Evropské futures v zeleném, asijské trhy v červeném. Kam se přidá Praha?  
6:46Ropný fond bez ropy? Horká otázka pro Norsko
11.12.2017
22:00Amerika vkročila do nového týdne pravou nohou
18:29V USA dvojkový scénář a matoucí zvířecí pudy
17:16Praha začala týden v červeném, nedařilo se CETV a Unipetrolu
17:02Libra nadále pod tlakem, dolar srážejí inflační prognózy  
15:57Jednoduché řešení brutální příjmové nerovnosti. Není to revoluce, ale akcie
13:49Německo si kupuje stále větší část globální ekonomiky a jen tak nepřestane
12:07Týdenní výhled: Dění tohoto týdne určí centrální banky, korunu budou zajímat inflační data  
11:20Evropa zahájila týden beze změny, komoditním titulům se ale daří
11:06Slavná Poldi půjde do konkurzu, zaměstnance čeká propouštění
9:59Rozbřesk: Centrální bankéři řeknou své poslední slovo...
9:46Pražská burza nenavazuje na pozitivní konec minulého týdne
9:23Inflace ustupuje ze svých maxim
9:12Česká exportní banka, a.s.: Informace o vyplacení úrokových výnosů z emisí dluhopisů
8:58Evropské trhy by mohly otevřít v zeleném, jak Praha?  
8:46Ostrý start ve futures na bitcoin: Růst až o 25 %, nucené pauzy v obchodech

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data