Banky:
Globální finanční regulátor FSB (Financial Stability Board) publikoval finální standardy pro kalkulaci tzv. TLAC (total loss-absorbing capacity) pro 30 globálně systémově důležitých finančních institucí (G-SIBs, neboli Global Systemically Important Banks). G-SIBs musejí počínaje rokem 2019 disponovat celkovou kapacitou pro absorbování finančních ztrát (vlastní kapitál plus některé formy dluhu) na úrovni alespoň 16 % z objemu rizikově vážených aktiv (RWA, neboli risk weighted assets). Tento požadavek pak od roku 2022 naroste na 18 %. Součástí požadavků, které mají zabránit třeba druhé Lehman Brothers, je i tzv. leverage poměr (poměr vlastního kapitálu k aktivům bez ohledu na jejich rizikovost) na úrovni 6 %, jenž bude posléze zpřísněn na 6,75 %. TLAC na úrovni 18 % představuje pro tyto systémově důležité instituce (kapitálový+dluhový) deficit v rozmezí 0,457-1,1 bil. EUR v závislosti na tom, které instrumenty budou ve finále do TLAC započteny. Bez povšimnutí nelze ponechat fakt, že po odečtení 4 čínských bank v seznamu G-SIBs klesá vyčíslený deficit na 107-776 mld. EUR (mimochodem, finanční sektor má třeba v indexu Hang Seng váhu přes 50 %). Čínské banky mají deadline prodloužený do let 2025 a 2028. Banky na rozvinutých trzích disponovaly koncem loňska TLAC na úrovni 14,1 % z RWA. Absolutně činí deficit zhruba 500 mld. EUR. Dle Fedu jde zhruba 120 mld. USD na vrub 8 největším americkým bankám, převážně ve formě dlouhodobého dluhu.
Výše uvedené odhady se prozatím pohybují v značně rozsáhlém intervalu, tudíž je v tuto chvíli předčasné hodnotit jejich finální dopad na akcie bankovních titulů. Podobně zatím nevíme, které konkrétní typy finančních instrumentů budou ve finále zahrnuty do TLAC. Pravidla FSB obecně oddělují pasiva potřebné k zabezpečení chodu banky od čistě finančního dluhu, který je emitován za účelem financování té které instituce. S relativní jistotou můžeme říct, že tato debata bude v příštích kvartálech/letech výrazně promlouvat do obchodování s finančními tituly. Jedno je navíc v tuto chvíli jasné, končí éra too-big-to-fail, za příští krizi již obdrží účet věřitelé (a akcionáři), nikoliv daňoví poplatníci. Mnoho typů podřízeného a dokonce i nadřízeného dluhu si totiž svou cestu do TLAC (skrze odpisy, nebo konverzi do kmenových akcií) jistě najde. První (negativní) reakci bychom tak měly pozorovat na straně dluhového financování bank. FSB odhaduje nárůst nákladů (čili úroků) na dluhové financování v řádu 2,2-3,2 bps.
Akcie bank (resp. sektorové benchmarky SX7P a BKX) na oznámení výrazněji nereagují.
Ropa:
Saudský princ Abdulaziz bin Salman uvedl, že plánované investice v ropném sektoru byly letos osekány o 200 mld. USD, přičemž v příštím roce by měly klesnout o dalších 3-8 %. Zrušení nebo odložení investic se týká produkční kapacity o potenciálním objemu 5 mil. brl/den, což by mělo v budoucnu vést k opětovnému růstu cen ropy.