Vzhledem k tomu, že podle názoru zastánců regulace v dané oblasti dlouhodobě selhávaly jak prostředky regulace pomocí soukromého práva, tak i prostřednictvím práva hospodářské soutěže, byl v roce 2009 prosazen poslanecký návrh zákona postavený na institutu významné tržní síly a zákon č. 395/2009 Sb. vstoupil v účinnost dne 1. února 2010.
Dohledem nad dodržováním tohoto zákona byl pověřen Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který podle svého nedávného vyjádření od počátku účinnosti zákona zahájil celkem devět správních řízení a vydal čtyři prvostupňová rozhodnutí, z nichž dvě jsou pravomocná, zatímco proti dalším dvěma byl podán rozklad a probíhá tedy druhostupňové řízení. V roce 2015 bylo prozatím zahájeno jedno nové správní řízení a Úřad již avizoval, že další dvě správní řízení budou brzy otevřena. Kromě výše uvedeného Úřad prováděl také rozsáhlé sektorové šetření, aby se podrobně seznámil se stavem a podmínkami panujícími na maloobchodním trhu s potravinami.
Zákon o významné tržní síle je však již od počátku předmětem kritiky, a to zejména z důvodu jeho nepřehlednosti a nesystematičnosti, jakož i nejasnosti některých ustanovení. Ačkoli totiž zákon obsahuje pouze 11 paragrafů, jeho nedílnou součástí je i 6 příloh, které obsahují relativně vysoký počet skutkových podstat (zakázaných jednání), kterých se subjekt disponující tržní silou může za splnění dalších zákonem předpokládaných podmínek dopustit. Formulace některých povinností v zákoně, přesněji řečeno v jeho přílohách, však není zcela jasná, a tak vyvolává množství domněnek a otázek ohledně rozsahu povoleného, resp. zakázaného jednání. Objevují se i názory, že zneužitím významné tržní síly může být jakékoliv jiné jednání (například související s poskytováním služeb), které má (mohlo by mít) negativní dopad na hospodářskou soutěž na příslušném trhu, tedy že je zákonný výčet pouze demonstrativní.
Zákon rovněž neobsahuje úplný a jasný výčet vztahů, které ve skutečnosti reguluje. Není proto jasné, zda jsou regulovány pouze vztahy týkající se nákupu a prodeje zemědělských a potravinářských produktů za účelem jejich dalšího prodeje, nebo i všechny ostatní, tj. prodej a nákup zemědělských a potravinářských produktů za účelem jejich dalšího zpracování. V žádném ustanovení rovněž není jasně vymezena územní působnost zákona.
Základní podmínkou aplikace zákona o významné tržní síle je existence významné tržní síly odběratele. Zákon však pojem významná tržní síla nevymezuje zcela jednoznačně a z tohoto důvodu je na významnou tržní sílu nahlíženo buď jako na důsledek nevyváženého individuálního vztahu odběratele a konkrétního dodavatele, nebo jako na obecnou kupní sílu odběratele vůči všem jeho dodavatelům.
Vzhledem k uvedenému nejasnému vymezení základních pojmů je nutno v rámci aplikace zákona dovozovat jejich význam výkladem správního orgánu, což vede k dalšímu prodlužování správního řízení, samotní účastníci řízení navíc vzhledem k nejasnosti podávají četné námitky ohledně výkladu textu zákona.
Po zvážení všech těchto problematických aspektů zvítězil názor, že bez technické revize zákona o významné tržní síle nebude možné zajistit efektivní vymáhání práva, a proto je v současné době v Poslanecké sněmovně projednávána jeho novela. Hlavním cílem novelizace je zejména odstranit nepřehlednost, nekoncepčnost a nejasnost některých pojmů a ustanovení, tím předejít vyvolávání množství domněnek a otázek a umožnit tak Úřadu snazší aplikaci zákona v rámci jím vedených správních řízení, čímž by došlo i k celkovému zrychlení správních řízení.
Konkrétní aspekty navrhované novelizace a její výsledná podoba budou předmětem našich dalších článků.