Od Paříže přes Sýrii a San Bernardino až po Afghánistán jsme byli v roce 2015 svědky nesnesitelných tragédií. K tomu přidejme stovky milionů lidí, kteří trpí obrovskou chudobou, nemají přístup ke zdravotní péči a trápí je hlad. Přes to všechno byl ale rok 2015 dalším z těch, kdy se svět pohyboval směrem k lepší kvalitě života na této planetě. Bylo dosaženo pokroku v oblasti technologií, bylo dosaženo významných politických dohod, které dávají naději, že v roce 2016 přijde další zlepšení.
Začít můžeme s násilím v USA, kde sice nastala epidemie masových vražd, ale tato země je i přesto bezpečnější, než tomu bylo v minulosti. Podle statistik z FBI pokračuje trend snižování zločinnosti, který začal na počátku devadesátých let. Data z OSN zase naznačují, že jde o součást globálního trendu. To samé ale bohužel nelze říci o terorismu a válkách. Data ukazují, že ty si v letech 2013 a 2014 vyžádaly více obětí než v letech předchozích. Obrat k horšímu je do značné míry způsoben válkou v Sýrii, i když počet obětí může být v roce 2015 o něco nižší než v roce předchozím.
Íránská jaderná dohoda ukazuje, že i v problematických regionech a situacích lze problémy řešit jednáním. A je dobré si připomenout, že co se týče počtu válek a jejich obětí, jsme na tom nyní stále výrazně lépe než v sedmdesátých a osmdesátých letech. Terorismus, války a vraždy jsou navíc, co se týče příčin úmrtí ve světě, jen vedlejším faktorem. Například rakovina žaludku zabila v roce 2012 (ze kterého jsou poslední dostupná globální data) více lidí než války, terorismus a vraždy dohromady. Dobrou zprávou je, že v oblasti těch největších „zabijáků“ dělá svět další a další pokroky.
Onen pokrok je patrný zejména na dvou ze čtyř apokalyptických jezdců: Na hladomoru a nemocech. Obojí bylo v roce 2015 na ústupu. I když je riziko významného nedostatku potravin v určitých částech světa stále vysoké, ty nejhorší obavy se alespoň doposud nenaplňují. Smrt způsobená hladomorem je stále méně častá a týká se menšího počtu oblastí, kde došlo k totálnímu kolapsu vládního systému. Podíl počtu lidí, kteří trpí podvýživou, na celkové světové populaci klesl mezi rokem 1990 a 2015 z 19 % na 11 %.
V oblasti nemocí je důležité, že v poslední době významně klesl počet lidí nakažených ebolou. Odhaduje se, že v souvislosti s touto epidemií zemřelo 11 315 lidí, což je vysoký počet. Naštěstí ale ani zdaleka nedosahuje odhadů Centra pro kontrolu nemocí. Ty hovořily až o 1,4 milionu obětí nacházejících se pouze v Libérii a Sieře Leone (v případě, že nebudou přijata potřebná opatření). Vakcína proti ebole, která byla testována v Guinei, má podle testů 100% účinnost, takže budoucí epidemie by neměly být tak vážné. Pokrok byl učiněn i v oblasti očkování proti malárii a variole.
OSN udává, že celkový počet dětských úmrtí klesl od roku 1990 o více než polovinu. To znamená, že ve srovnání s tímto rokem umírá o 6,7 milionu dětí méně. Takže i v roce 2015 téměř 7 milionů rodin nemuselo procházet mučivou zkušeností pohřbívání vlastního potomka. Počet dětí, které nenavštěvují školu, pak klesl ze 100 milionů v roce 2000 na odhadovaných 57 milionů v roce 2015.
Svět je tedy lepším místem v oblasti vzdělávání, výživy, zdraví, ale i svobody a tolerance. K tomu se zdá, že budeme dále bohatnout. MMF očekává, že v roce 2015 dosáhne růst rozvíjejících se ekonomik 4 %. Nejde sice o 7 – 8% tempo růstu dosahované před patnácti lety, ale stále převyšuje tempo růstu populace. Světová banka tvrdí, že v září bylo pod hladinou chudoby poprvé v historii méně než 10 % světové populace. V roce 1990 přitom žilo za méně než 1,9 dolaru na den celých 37 % světové populace. Můžeme pochybovat o tom, jakou kvalitu podobná data ze Světové banky mají, ale trend by z nich měl být jasný. Řada z těch nejchudších zemí světa se těší růstu příjmů.
V září proběhlo v New Yorku setkání vůdců světových národů, aby se dohodli na „cílech udržitelného rozvoje“, které jsou stanoveny do roku 2030. Ty naznačují, že svět by se mohl úplně zbavit extrémní chudoby či třeba garantovat přístup ke vzdělání všem dětem. Dosažení podobných cílů by ale vyžadovalo dosud nevídanou míru spolupráce a politických změn. Pokud budeme pracovat společně, lidstvo může v následujících patnácti letech učinit ještě větší pokrok, než jakého dosáhlo v předchozích patnácti letech. Rok 2015 pak byl pro „průměrného“ obyvatele planety tím nejlepším rokem v historii.
Autorem je Charles Kenny.
Zdroj: The Atlantic