Zákon o daních z příjmů změnil od 1. ledna 2014 mimo jiné i pravidla pro osvobození či zdanění příjmů z prodejů obchodních podílů a cenných papírů. Podle Jany Skálové, partnerky společnosti TPA Horwath, zatím ale tyto změny nejsou u veřejnosti dostatečně známy. „Ignorování těchto změn by se mohlo prodávajícím výrazně prodražit,“ varuje ale Skálová.
Patria Online: Co přinášejí nová pravidla?
Česká podnikatelská veřejnost si zvykla, že příjem z prodeje podílu na společnosti s ručením omezeným je od daně osvobozen, je-li splněn časový test 5 let, tedy přesahuje-li doba mezi nabytím podílu a jeho úplatným převodem dobu 5 let. Od roku 1993 do roku 2013 pak platila jednota mezi obchodním právem a zákonem o daních z příjmů, kdy obchodní zákoník stanovil, že jeden společník může mít ve společnosti s ručením omezeným pouze jediný podíl. Zákon o obchodních korporacích pak zavedl možnost, aby jeden společník vlastnil ve společnosti s ručením omezeným více podílů. Spolu s touto změnou se od 1. 1. 2014 změnil také systém zdaňování příjmů fyzických osob z prodejů podílu v s. r. o., a to i pro případy, kdy společníci zachovají pravidlo, že jeden společník má pouze jediný podíl v s. r. o. Pro daňové účely však již toto pravidlo nebude platit.
S účinností od 1. 1. 2014 bylo do zákona o daních z příjmů zavedeno pravidlo, že nebudou osvobozeny příjmy z převodu podílu odpovídající zvýšení podílu člena plněním ve prospěch vlastního kapitálu obchodní korporace nebo nabytím podílu od jiného člena, pokud k převodu došlo do 5 let od plnění nebo nabytí. Toto ustanovení se použije pouze pro dokoupené podíly po datu 1. 1. 2014.
Patria Online: Co to v praxi znamená?
Uvedu dva příklady, jak se pravidla změnila. První: Pan Novák založil v roce 2005 společnost s ručením omezeným, kdy získal 50% podíl na společnosti. Od druhého společníka koupil v roce 2013 druhý podíl a stal se tak 100% vlastníkem společnosti. V roce 2015 se rozhodl celý 100% podíl prodat. Celý jeho příjem z prodeje podílu bude od daně z příjmů fyzických osob osvobozen.
Druhý: Pan Novák založil v roce 2005 společnost s ručením omezeným, kdy získal 50% podíl na společnosti. Od druhého společníka koupil v roce 2014 druhý podíl a stal se tak 100% vlastníkem společnosti. V roce 2015 se rozhodl celý 100% podíl prodat. A teď pozor – rozdíl oproti předchozí situaci – polovina jeho příjmu bude od daně osvobozena, druhá polovina bude zdaněna v daňovém přiznání mezi ostatními příjmy. Jako výdaj může pan Novák uplatnit nabývací cenu dokoupeného 50% podílu.
Rozdíl je tedy v tom, zda k nákupu druhé poloviny podílu na základním kapitálu společnosti došlo v roce 2013 nebo 2014. Nakoupené podíly od roku 2014 mají samostatný daňový osud pro účely osvobození.
Patria Online: Jaká rizika v nových pravidlech vidíte?
Kritický moment vidím v tom, že se o všech změnách ve zdanění obchodních podílů musejí všichni vlastníci dozvědět. Od roku 1993 máme koncepci, která spočívala v tom, že příjem z prodeje obchodních podílů je osvobozen od daně po pěti letech od okamžiku, kdy společník vstoupil do společnosti.
A teď změna – od roku 2014 – dokoupené části podílů na s. r. o. se mají zdaňovat s počítáním samostatného časového testu. A kromě toho také samostatné počítání časového testu pro zdanění příjmů z prodeje podílu, který odpovídá dalším vkladům společníka do společnosti s ručením omezeným. Jako příklad vezměme vlastníka společnosti, který ji založil v roce 1998. Vložil tam dvě stě tisíc korun základního kapitálu a společnost funguje a pomalu roste. V roce 2014, tedy kritickém roce po změně daňových pravidel, se dostane do situace, že má možnost realizovat projekt, na který si chce vzít úvěr. Banka namítá, že vlastní kapitál společnosti je na takový projekt příliš malý. A vlastník řekne: „Ok, posílím vlastní kapitál.“
Patria Online: Co to konkrétně znamená?
Znamená to, že zvýšení vlastního kapitálu v roce 2015, ať už vkladem do základního kapitálu nebo tzv. příplatkem do ostatních kapitálových fondů, rozbije vlastníkovi časový test pro osvobození příjmu z prodeje podílu, který on považuje dávno za splněný. A teď si představte, že společník v roce 2014 vloží dvacet milionů korun vlastního kapitálu a projekt se úžasně rozjede. A teď v roce 2016 dostane nabídku od zahraničního investora, že má celou firmu prodat za sto milionů. Společník si řekne: „Výborně, mám příjem sto milionů osvobozených od daně.“ Jenže osvobozeny od daně nejsou.
Patria Online: Z čeho tedy tu daň zaplatí?
Musí přijít daňový poradce a rozdělit příjem z prodeje podílu na společnosti na tu část, která je osvobozena od daně, a na tu část, která se týká navýšení vlastního kapitálu vkladem v roce 2015, která osvobozena nebude.
Patria Online: Nebude znamenat úprava prodeje obchodních podílů ve společnostech s ručním omezeným přesun k jiným typům obchodních společností?
To si nemyslím. Tento typ obchodní společnosti má tak zažitou pozici a tradici a nabízí další výhody, včetně omezení ručení společníků, že se nedomnívám, by k tomu došlo.
Patria Online: Je z pohledu daňových pravidel dostatečně ošetřeno, že pohyb (prodeje a nákupy) obchodních podílů bude posuzován stejně jak pro „drobné“ akcionáře, tak i pro „velké“ akcionáře?
Tím jsme se posunuli od prodejů podílů na s. r. o. k prodejům akcií. Ano, stejné podmínky platí jak pro retailové, tak pro korporátní akcionáře-investory. To znamená, že retailoví investoři mají pouze jedinou malou výhodu, že mají osvobozeny od zdanění příjmy z prodeje cenných papírů, pokud příjmy nepřesáhnou limit sto tisíc korun. Pokud přesáhne příjem z akcií či podílových listů částku sto tisíc korun, musí tyto příjmy přiznat do daňového přiznání a zdanit.
Pro malé akcionáře tedy platí, že pokud prodávají akcie a získají více než sto tisíc korun, musí uvést do svého daňového přiznání příjem z prodeje akcií. A proti tomuto příjmu mohou postavit nabývací cenu těchto akcií, které byly prodány. Reálně se tedy zdaňuje zisk z prodeje akcií v ostatních příjmech v daňovém přiznání. A to se týká akcí od všech emitentů, tedy nejen emitentů s českým daňovým domicilem.
Patria Online: A proč se o tom mluví až teď?
Mluví se o tom proto, že řada lidí si uvědomila, že má příjmy z prodejů akcií či podílů za rok 2015 a musí je uvést ve svém daňovém přiznání. Navíc je tu ale jedna nová povinnost. Do konce roku 2014 platilo, že o osvobozené příjmy se poplatníci nemusí starat, nikam je nehlásí ani neuvádějí a nemají žádnou povinnost vůči finančnímu úřadu. To je od roku 2015 nenávratně pryč. Osvobozené příjmy za rok 2015, které přesáhly v tomto roce pět milionů korun, musíte oznámit svému správci daně, a to do termínu pro podání daňového přiznání. To znamená, že do 1. dubna, i pokud daňové přiznání nepodáváte, nebo pokud používáte služeb daňového poradce, tak do 1. července, musíte správci daně dopisem tyto příjmy oznámit.
Patria Online: Co mám v dopise napsat?
Musíte v něm uvést, jakého osvobozeného příjmu jste dosáhl. Tedy například, že jste v roce 2015 prodal akcie po uplynutí časového testu 3 let, takže příjem z prodeje považujete za osvobozený. Dále uvádíte výši příjmu a pak časový okamžik, kdy jste akcie prodal. Sankce za neoznámení této skutečnosti je opravdu „ohromná“.
Patria Online Jaké jsou ty sankce?
Pokud správce daně zjistí, že jste mu neoznámil prodej akcií, tak vás vyzve k tomu, abyste mu osvobozený příjem přiznal. Když tak učiníte na výzvu správce daně, je sankce 10 % ve výši dosaženého příjmu. A když neoznámíte ani na výzvu správce daně, pak je sankce 15 procent. Když tedy prodáte akcie za dvacet milionů korun, tak vám správce daně může vzít 15 % z těchto 20 mil. Kč jako trest za to, že jste nepřiznal tento svůj osvobozený příjem z prodeje akcií. Je to ještě horší, než kdybyste měl příjem z prodeje zdanit. Při zdaňování máte příjem mínus výdaje, zdaňujete zisk. Sankce je však uvalena na hrubý příjem.
Patria Online: Dá se odhadnout, kolik stát na základě změny pravidel získá?
Pokud budou všichni poplatníci splňovat předpisy, tak stát navíc nic nedostane. Pouze řadu oznámení, kterými budou poplatníci informovat své daňové správce o osvobozených příjmech nad pět milionů korun.
Patria Online: Proč byla stanovena hranice pěti milionů pro příjmy osvobozené od daně?
Domnívám se, že pět milionů je částka, která je zajímavá pro kontrolu nárůstu majetku, kterou stát nastavuje ve vazbě na zákon o majetkovém přiznání.