Vládní koalice dnes ve Sněmovně i přes obstrukce pravice prosadila schválení elektronické evidence tržeb (EET). Pravice hrozí ústavní stížností jak kvůli procesu schvalování, tak kvůli obsahu zákona. Jako první se do evidence zapojí hotely a restaurace, a to zřejmě už od listopadu. Záleží na tom, kdy zákon vyjde ve sbírce. Ještě ho musí schválit Senát a podepsat prezident. Sněmovna také schválila, že stravovací služby kromě podávání alkoholu budou nově spadat do 15procentní sazby daně z přidané hodnoty.
Zavedení elektronické evidence tržeb patří mezi stěžejní projekty současné vládní koalice, o "efektivní kontrole vykazovaných tržeb z maloobchodního prodeje zboží a služeb" hovořila již koaliční smlouva z prosince 2013 i o dva měsíce později přijaté programové prohlášení vlády. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) loni v říjnu řekl, že rezignuje, pokud EET nebude fungovat (a koalice jej vyzve k odchodu). Podle vlády má evidence omezit šedou ekonomiku a zamezit daňovým únikům a narovnat tak podmínky mezi podnikateli platícími daně, a těmi, kteří je neplatí.
Základním principem plánované elektronické evidence tržeb je neustálé propojení obchodníka či řemeslníka se servery daňové správy, každá vydaná účtenka má být ihned registrována. Až na výjimky, například pro provozovny v místech bez připojení k internetu nebo u prodeje zboží a služeb v dopravních prostředcích, má vše fungovat online, v reálném čase. Systém má umožnit využití různých zařízení - od klasických pokladen až po aplikace v tabletu s přenosnou tiskárnou.
Inspiraci k elektronické evidenci tržeb našlo ministerstvo financí v Chorvatsku, kde podobná evidence funguje od roku 2013. Schválená česká podoba (zákon ještě musí projít Senátem a musí jej podepsat prezident) se od té chorvatské v několika věcech liší. Evidence by měla například umožnit některým podnikatelům zjednodušený offline režim a nemá také regulovat stav hotovosti v pokladnách. Nestanoví ani povinnost zákazníka převzít účtenku a nebude poskytovat údaje o personálu - v Chorvatsku tak bojují s prací na černo.
Proti zavedení elektronické evidence ostře vystupují pravicoví politici. Podle nich systém znevýhodní hlavně drobné živnostníky, kterým ztíží práci a zvýší výdaje. Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek označil systém už dřív - s odkazem na zemi, kde se Babiš inspiroval - za "balkánský supertunel". Šéf ODS Petr Fiala zase nedávno řekl, že návrh omezuje bez výjimky všechny podnikatele a živnostníky místo toho, aby se zaměřil na protiprávní jednání malé nedefinované menšiny.
Elektronická evidence tržeb by měla podle odhadů ministra Babiše do státní pokladny přinést až 18 miliard korun ročně. Opozice to ale i s odkazem na chorvatský příklad zpochybňuje. Například výběr DPH tam zůstal přibližně stejný, země ale procházela od roku 2009 výraznou krizí, ze které se vzpamatovala až začátkem roku 2015. Kritici EET také poukazují na to, že v jihoevropské zemi po zavedení evidence skončilo 50.000 podnikatelů. Podle chorvatského ministra financí šlo ale většinou o administrativní zrušení nefunkčních živností.
Podnikatelé, kteří se budou muset do EET zapojit, budou moci využít jednorázovou slevu až 5000 korun na náklady spojené se zavedením evidence tržeb. Výše slevy se bude odvíjet od daňového základu z podnikání. Pro stravovací služby s výjimkou podávání alkoholických nápojů by nově měla platit sazba DPH 15 procent (nyní je 21). Koncem ledna ministr Babiš navíc přišel s návrhem na snížení DPH u točeného piva na deset procent, což se ale nesetkalo se vstřícnou reakcí ani u jeho koaličních partnerů. Podle Babiše by to měl být jen první krok ke vzniku jediné snížené desetiprocentní sazby.
Kdy začne EET fungovat není zatím jasné, záleží i na dalším průběhu legislativního procesu. Zákon přijala vláda loni v červnu a platit měl od ledna. Ohlášený termín se ale několikrát odkládal, schvalování zákona, který v červenci prošel ve Sněmovně prvním čtením, totiž provázely obstrukce opozice. Na ně reagovala koalice koncem ledna tím, že stanovila termín hlasování na dnešek. Podle TOP 09 a ODS protizákonně, pravice v souvislosti s postupem koalice hovoří o ústavní stížnosti.
Jako první by měly začít EET používat ubytovací a stravovací služby (zhruba 60.000 podnikatelů), pravděpodobně od listopadu 2016. O čtvrtletí později by měly tržby evidovat i firmy z oboru velkoobchodu a maloobchodu (dalších zhruba 250.000 podnikatelů). Ve třetí fázi, od 16. měsíce po spuštění, se do EET mají zapojit podnikatelé provozující ostatní činnosti (svobodná povolání, doprava, zemědělství) a od 18. měsíce jako poslední vybraná řemesla a výrobní činnosti.
Zdroj: ČTK