Německo zrychluje a otěže růstu čím dál více přebírá domácí spotřebitel. Zbytek Evropy se může radovat. Brusel, Paříž i Řím vyčítaly delší dobu Berlínu, že zbytečně moc spoří. Jsou ale změny v pozici Německa skutečně tak zásadní?
Na začátku roku 2016 skutečně růst podle komentářů německého statistického úřadu táhla spotřeba domácností a vlády, zatímco zahraniční obchod přešlapoval na místě. To ale neznamená, že Němci se z věřitelů, kteří každoročně kumulují úspory, stanou přes noc dlužníky závislými na přílivu úspor (kapitálu) ze zahraničí. Naopak Německo, nehledě na zrychlující domácí poptávku, dál vykazuje zlepšující se vnější rovnováhu. Bilance běžného účtu se v roce 2015 vyhoupla do rekordního přebytku 8,6 % HDP a zdá se, že tento trend pokračoval i v prvních třech měsících roku 2016. Je to samozřejmě částečně také důsledek prudkého propadu cen ropy. I když jej ale zohledníme, tak stále německý běžný účet zůstává v obrovských přebytcích a nezhoršuje se… To vše ve chvíli, kdy v německé ekonomice zrychlují mzdy i spotřeba a člověk by intuitivně čekal, že se přebytky úspor (běžného účtu) budou ztenčovat. Co to znamená? Kdyby to šlo, Německo by si dnes zasloužilo silnější kurz, který by mohl ještě více podpořit domácí poptávku a ztenčit přebytky se zbytkem světa.
V této souvislosti si nelze nevzpomenout na Česko. I ČNB totiž sází na to, že s pokračujícím oživením a rychlejším růstem mezd se začne vnější bilance Česka zhoršovat a nebude pak objektivní důvod pro to, aby koruna při opuštění intervencí musela posílit. Jednoduše řečeno ČNB předpokládá, že si ekonomika na slabou korunu časem zvykne. Jak se ale ukazuje, ani německá ekonomika si zatím nezvykla na nahrazení silné marky slabým eurem.
Region
V pátek zlotý s forintem měly po delší odmlce šanci reagovat na překvapivé domácí ekonomické fundamenty, neboť v obou případech HDP za první čtvrtletí překvapilo směrem dolů. To platí zejména o Maďarsku, kde namísto mezikvartálního růstu o 0,4 % přišel propad o 0,8 %. Reakce však nebyla nijak zásadní.
Důležitější tak nakonec patrně bude rozhodnutí agentury Moody’s, která navzdory očekávanému snížení polského ratingu “pouze” zhoršila jeho výhled ze stabilního na negativní. Důvodem je fiskální expanze a méně předvídatelné prostředí pro investory. Rozhodnutí je nicméně pozitivním překvapením, ze kterého by zlotý měl těžit.
Jinak je tento týden v centru pozornosti zejména zveřejnění českého HDP za první kvartál (úterý), které doprovodí tradiční přísun měsíčních čísel z Polska. Ta může být rovněž zajímavé sledovat, zejména ve světle slabšího HDP.
Dluhopisy
Výborné údaje o maloobchodních tržbách v USA za duben a relativně jestřábí rétorika Fedu (tentokrát Williams) posunuly krátký konec americké výnosové křivky výše, zatímco delší konec se vinou akciového propadu na Wall Street posunul v pátek odpoledne níže. Nicméně navzdory výborným maloobchodním tržbám trh stále připisuje jen mizivou (4%) naději na zvýšení úroků na příštím zasedání Fedu v polovině června. I my se domníváme, že červen je vyloučen, avšak za předpokladu, že na BREXIT nedojde, podle nás připadá v úvahu konec července, kdy sice Fed nemá po zasedání tiskovou konferenci, ale z časového hlediska jde o poslední možný termín do prezidentských voleb (na začátku listopadu).
Tento týden začne opatrněji, když z dat stojí dnes za pozornost jen podnikatelská nálada z New Yorku. Výnosy se však mohou tlačit výše vinou růstu cen ropy.
Komodity
Cena ropy Brent dnes ráno sílí o více než procento. “Na vině” jsou opět zprávy z nabídkové strany trhu. Kromě dalších výpadků produkce v Nigérii se pozornost nově soustředí na Venezuelu, která se jen obtížně potýká s výpadky příjmů z prodeje ropy a vnitropolitická situace se tak zhoršuje. Na druhou stranu však platí, že v Kanadě dochází k obnovení části produkce ropy, což pomáhá trh stabilizovat.