Po páteční “sprše” špatných zpráv z amerického trhu práce trhy prakticky zcela odbouraly sázky na červnový růst sazeb v USA a dolar ztratil více než 2 %. Přírůstek pracovních míst na úrovni 38 tisíc pracovníků je extrémně nízký, i když vezmeme v potaz stávku Verizonu (efekt -35 tisíc). Pokud by chtěl člověk vidět svět černě, mohl by interpretovat slabá čísla jako odraz současné nejistoty spojené se slabou globální poptávkou, agresivní předvolební kampaní v USA a blížícím se hlasováním o Brexitu. Taková nejistota může odrazovat podniky od investic a nabírání lidí. Na druhou stranu se můžete na čísla z amerického trhu práce pokusit podívat i pohledem optimisty jako na dočasnou volatilitu, která by časem mohla pominout. Tomu odpovídá ostatně i náš nowcast amerického HDP, který ukazuje na základě zatím dostupných čísel zrychlení americké ekonomiky v druhém kvartále (poslední číslo 3,4% mezikvartálně anualizovaně).
Tak jako tak, ale čísla z trhu práce zůstávají jedním ze zásadních faktorů, podle kterých Fed rozhoduje o růstu sazeb. A než bude mít jasno v tom, jaký příběh stojí za slabým květnem, nemusí rozhodně s utahováním měnové politiky nikam spěchat. A proto čevnový růst sazeb v tuto chvíli vypadává ze hry. Červenec ale s nově příchozími daty a po hlasování o Brexitu není stále vyloučený. A je to vidět i v tržních sázkách, které v tuto chvíli dávají růstu sazeb v červenci šanci 27 %.
Dnes bude z tohoto pohledu extrémně důležité sledovat vystoupení šéfky Fedu Janet Yellenové. Bylo by dost překvapivé, kdyby jedna zpráva z trhu práce měla zcela obrátit její postoj, který ještě při vystoupení 27. května naznačoval blížící se růst sazeb. Na druhou stranu nad slabými čísly nepůjde jen tak mávnout rukou.
Region - forex
Reakce regionálních měn na páteční slabá čísla z amerického trhu práce nebyla zase až tak výrazná. Vyhlídky na pomalejší růst amerických oficiálních sazeb, respektive na jeho oddálení, by se však měly zlotému a forintu (alespoň krátkodobě) líbit.
Nadcházející týden je na regionální události relativně bohatý. Kromě zasedání polské centrální banky (které však změny v měnové politice nepřinese) jde zejména o data o inflaci (květen) a o čísla z průmyslu (duben) z ČR a z Maďarska. Dnes budou zveřejněny v ČR dubnové maloobchodní tržby a zejména údaj o růstu mezd za první čtvrtletí. To je jeden z klíčových údajů, které sleduje ČNB, neboť od nich jednak očekává podporu pro růst inflace a současně skrze ně vnímá vývoj inflačních očekávání. Očekáváme růst o více než 4 % (nominálně). ČNB by proto mohla být s novými daty spokojená a diskutovaná možnost další „devalvace“ by tak mohla zůstat u ledu.
Dluhopisy
Výnosy německých dlouhých dluhopisů v reakci na slabé payrolls a silnější euro prudce propadly a dostaly až k 0,064 % (na deseti letech) - to je na dostřel od historických minim z roku 2015.
A v nejbližší době (přes vysoké ceny dluhopisů) pravděpodobně nelze čekat úplně ostrý obrat. Je pravda, že odolná cena ropy a pozitivní obrat akcií v pozdějším americkém obchodování by měly apetit na zisky fixně úročených papírů mírnit. Na druhé straně ale absence zásadnějších makroekonomických čísel a plíživě rostoucí šance na Brexit dluhopisům mohou hrát dál do karet.
Komodity
Cena ropy Brent v závěru minulého týdne klesala hlouběji pod 50 USD/barel. Z poptávkového pohledu byla překvapením zejména slabá čísla z amerického trhu práce za květen, z nabídkového zase mírný nárůst aktivity amerických těžařů. Obě zprávy jsou sice cenově negativní, avšak výraznější vliv na cenu ropy nemají. Důvodem může být jednak prudké oslabení dolaru, jednak pokračující sabotáže v Nigérii. Jako pozitivní faktor může trh vnímat i mírné zvýšení oficiálních červencových cen ropy ze strany Saúdské Arábie pro asijské zákazníky, které může reflektovat silnější tamější poptávku.