Už tři vysoce postavení generálové z NATO kritizovali tuto alianci za její přístup vůči Rusku. Tvrdí, že NATO jedná často jako vlastník domu, který si pořídí alarm poté, co zloději už celý dům vykradli. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na tuto kritiku v rozhovoru pro Der Spiegel říká: „NATO je neúspěšnější aliancí v historii. Řešíme výzvy, které představuje Rusko, jehož sebedůvěra neustále roste. Posílili jsme naši přítomnost na východě Evropy, nyní se nachází na nejvyšším stupni od dob studené války. Je to silný signál vyslaný směrem k našim potenciálním nepřátelům.“
Podle některých hlasů jsou dosavadní kroky NATO nedostačující a například estonský premiér Taavi Roivas požaduje, aby jednotky NATO byly v jeho zemi přítomné nastálo. Stoltenberg tvrdí, že NATO má nyní detailní plány, které v sobě kombinují několik způsobů obrany zemí na východě Evropy. Na summitu ve Varšavě naplánovaném na počátek července se pak budou hodnotit možnosti, jak tuto obranu stavět v budoucnu. Nyní existují návrhy, aby do zemí na Východě byly vyslány jednotky velikosti praporu, které by mohly být v případě potřeby rychle posíleny. K tomu bude posílena infrastruktura. Již nyní bylo vybudováno několik nových velitelství. Jednotky rychlé reakce zvýšily svůj počet trojnásobně a nyní je tvoří 40 000 vojáků.
„Ve velmi krátké době jsme schopni přesunout naše jednotky z Německa, Španělska či Norska a dostat je do baltských zemí nebo kamkoliv jinam. A nesmíme zapomínat, že už nejsme ve studené válce. Tehdy byly na hranicích tisíce vojáků. Dnes je ale rozhodující rychlost, s jakou jsme schopni je přesouvat,“ tvrdí Stoltenberg. Současné chování aliance pak podle něj neporušuje dohody s Ruskem, podle kterých nesmí být na východě Evropy umístěn větší počet jednotek. Současný počet vojáků se totiž pohybuje pod stanovenými limity, „ať už jsou interpretovány jakkoliv.“
„Naše reakce na novou bezpečnostní situaci, která vznikla kvůli agresivnějšímu chování Ruska, je založená na obraně a odpovídá chování této země. Dali jsme jasně najevo, že nechceme konfrontaci. Nechceme novou studenou válku a snažíme se o vybudování konstruktivnějších vztahů s Ruskem. Toho lze dosáhnout pokračujícím dialogem, větší transparentností a predikovatelným chováním. Rusko má na hranicích s NATO více vojáků a tím vzrostlo riziko nechtěného konfliktu. Stačí si vzpomenout na to, jak byl ruský letoun sestřelen na tureckých hranicích či na rizikové chování ruských letadel nad Baltským mořem. Měli bychom se snažit podobným nehodám zabránit. Jestliže k nim přesto dojde, musíme se snažit, aby se situace nevymkla kontrole,“ říká Stoltenberg.
V Rusku rozhoduje pouze Vladimir Putin, zatímco v NATO se musí dohodnout 28 zemí. Stoltenberg ovšem tvrdí, že i aliance je schopná velmi rychlých rozhodnutí. „To, že NATO je tvořeno 28 demokratickými zeměmi, je jeho silnou stránkou, ne slabostí. Historie ukazuje, že právě demokracie budovaly ty nejsilnější vojenské aliance,“ míní Stoltenberg. Je podle něj sice pravda, že v demokraciích vše závisí na parlamentu a podpoře voličů, posledních sedmdesát let ale ukazuje, že „jsme schopni adaptovat se na nové výzvy, a to v rámci demokratického rozhodování“.
Stoltenberg je podle svých slov naprosto přesvědčen, že „otevřené společnosti, jako je ta v Německu, nakonec rozeznají fakta od propagandy. Průzkumy veřejného mínění mohou ukazovat smíšený obrázek, ale podpora NATO roste, takže asi něco děláme dobře.“ NATO přitom podle něj stojí na společných hodnotách členských zemí, kterými jsou demokracie, práva jednotlivců a vláda práva. Tyto hodnoty „jsou základem naší jednoty a naší síly“.
„Demokratické společnosti jsou silnější a odolnější než jakákoliv autokracie. Jsou také schopny lépe se adaptovat. Naše reakce na novou bezpečnostní situaci byla rychlá a naše společná obrana je velmi silná. Proběhla fundamentální změna, a to i v oblasti výdajů na obranu. Minulý rok skončil trend jejich poklesu a v roce 2016 by měl nastat růst. Situace není černobílá, ale věci se zlepšují,“ uvedl Stoltenberg. NATO pak podle něj posiluje svou obranu i v oblasti kybernetických útoků a má momentálně k dispozici tým odborníků, kteří mohou v případě těchto útoků pomoci jednotlivým členským zemím. Patrná je i zvýšená aktivita Ruska v oblasti propagandy, ale „naší reakcí na ni nemůže být také propaganda, musíme použít pravdu“.
Zdroj: Der Spiegel