Je asi načase, aby se vyjádřil k problému, kterému jsem se doposud vyhýbal: K volbě, zda Velká Británie zůstane členem EU. Hned na začátku napíšu, že pokud bych o tom hlasoval já, byl by pro zachování členství v Evropské unii. Nebyl bych pro něj ale moc nadšený a stále mě trochu děsí to, co tohle členství může v budoucnu přinést.
Pokud by Británie nebyla schopná dojednat po odchodu z EU stejný přístup na unijní trhy, jaký měla před brexitem, její ekonomika by trpěla. Podle mých hrubých odhadů by dlouhodobě ztrácela 2 % HDP a tento odhad odpovídá řadě jiných. Ztráty by nakonec mohly být nižší, ale i větší. Speciálním případem je City of London, které tvoří velkou část britské ekonomiky. Vyváží totiž finanční služby do zbytku Evropy a lze jen velice těžko odhadnout, zda by byla schopná vypořádat se s dodatečnými náklady, které by brexit přinesl, nebo ne.
Pouhou pohádkou jsou tvrzení, že Británie by po brexitu dosáhla neuvěřitelného růstu díky deregulaci. Jde o voodoo ekonomii, která není o nic lepší než její americká verze. Na druhou stranu také moc nevěřím tomu, že brexit přinesl finanční krizi či nějaký jiný kolaps. Je možné, že by libra oslabila. Británie je ovšem zemí, která si půjčuje ve vlastní měně a nemá nadměrný deficit běžného účtu, takže depreciace kurzu je pro ni výhodná.
Je pravda, že ekonomické dopady brexitu by se v různých částech britské společnosti projevily hodně rozdílně. Některé regiony by na tom mohly být lépe, ale například zmíněné City by hodně prodělalo. Celkově je pak jasné, že ekonomická analýza hovoří jednoznačně pro zachování členství v unii. A proč jsem tedy v úvodu zmiňoval strach z tohoto členství? Jednoduše proto, že EU je hluboce nefunkční a tvrdě se brání potřebným změnám.
Evidentním příkladem problémů je euro. Jeho zavedení bylo chybou od samého počátku a tato chyba byla významně znásobena tím, jak Evropa jednala po krizi roku 2009. Namísto technického řešení problémů se celá věc stala diskusí o morálce, která skončila požadavky na destruktivní utažení fiskální politiky. A mimo ECB nelze najít náznak toho, že by se z tohoto vývoje někdo poučil.
Nejde ale jen o euro. Zdá se, že EU není schopna řešit imigraci, problematiku rozdílu v příjmech, problém otevřených hranic a státu blahobytu. Něco tedy musí povolit. Bylo by dobré, kdyby těsné vítězství těch, kteří chtějí v EU zůstat, zapůsobilo jako budíček. Jenže podobných budíčků už bylo v posledních letech několik a nikoho nevzbudily.
Evropský projekt je zdrojem mnoha pozitivních věcí, které se projevují v celém světě. EU byla hybnou silou v oblasti svobodného obchodu i demokratizace. Pokud by ji brexit vážně ranil, otevřely by se dveře mnoha problémům. Já bych tedy volil to, aby Británie v EU zůstala, ale s oním pocitem zoufalství. Volil bych totiž pro setrvání v systému, který potřebuje reformy, ale vůbec se mu do nich nechce.
Autorem je ekonom Paul Krugman.
Zdroj: NYTimes