O Brexitu toho bylo už napsáno hodně včetně toho, proč vlastně k rozhodování o opuštění EU ve Velké Británii došlo. A v této diskusi podle mého názoru chybí jedna věc – role, kterou hrála a hraje ECB. Většina diskuse se totiž zaměřovala na imigraci, tíživou regulaci či touhu po větší suverenitě. Jde o důležitá témata, ale jak napsal The Economist, „Velká Británie byla vždy odtažitějším členem EU“. Bylo to patrné i na tom, že se rozhodla ponechat si vlastní měnu. Domnívám se, že celé hlasování o odchodu z Unie bylo kulminací tragických chyb, které učinila ECB a které skončily ekonomickou krizí eurozóny.
ECB utáhla svou politiku jak v roce 2008, tak v roce 2011. Podle mého výzkumu to bylo právě toto utahování, co vyvolalo krizi na trhu vládních dluhopisů, poškodilo vztahy mezi věřitelskými a dlužícími zeměmi a nakonec přispělo k fiskálnímu utahování. Pokud by ECB svou politiku v letech 2008 a 2011 naopak uvolnila a začala dříve s programem kvantitativního uvolňování, recese v eurozóně by byla mnohem mírnější a oživení naopak silnější. Pevnější evropská ekonomika by se pak jednodušeji vypořádala i s uprchlickou krizí.
Tento můj názor podporuje také průzkum od Pew Research Center. Jeho výsledky shrnuje graf, z něhož je patrný růst skepse obyvatel jednotlivých zemí vůči EU. Zvýšenou skepsi lze sledovat především během a po finanční krizi:
V průzkumu byli lidé tázáni i na to, jak jsou spokojeni s ekonomickou politikou EU. Výsledky této sekce průzkumu jsem v následujícím grafu spojil s tím, jaká se v dané zemi nachází produkční mezera:
Graf nám v podstatě říká, že kdyby byla makroekonomická politika EU lepší, lidé by se na EU dívali pozitivněji. I Brexit tak může být vnímán jako důsledek chyb, které napáchala ECB v roce 2008 a 2011. Tyto chyby totiž vedly ke krizi a ta pak zvýšila nedůvěru lidí vůči EU. Někdo může tvrdit, že zmíněné chyby představovaly nevyhnutelný důsledek toho, jak je nastavena celá měnová unie. Eurozóna skutečně nikdy nebyla optimální měnovou oblastí a univerzální monetární politika tak musela v případě mnoha rozdílných zemí napáchat škody. Přesto tvrdím, že v letech 2008 a 2011 ECB chybovala zejména v tom, že přehnaně reagovala na přechodné zvýšení inflace. Z takových chyb bychom se měli poučit, nebo je budeme dál opakovat.
Autorem je ekonom David Beckworth.
Zdroj: MacroMarketMusing