Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) se poprvé po osmi letech dohodla na snížení těžby ropy. Redukce má činit 32,5 milionu až 33 milionů barelů denně. Podrobnosti kartel dojedná na oficiálním zasedání v listopadu. Cílem kroku je podpořit ceny ropy, které zpráva o dohodě zprvu katapultovala vzhůru. Ropa Brent stoupla ve středu až o 6,5 % na více než 49 USD za barel. V dnešním asijském obchodování už byly zisky mírnější a dopoledne SEČ se ropa v prostředí narůstající skepse ocitla v červených číslech. Řada obchodníků upozorňuje na chybějící podrobnosti k dohodě. Nescházejí naopak názory, že ropný pakt může ještě zkrachovat.
Členové kartelu dospěli k dohodě po několika hodinách jednání na neoficiálním zasedání v Alžíru, kde se konala energetická konference. Konkrétní kvóty pro jednotlivé členské země budou stanoveny na oficiálním zasedání ve Vídni v listopadu. OPEC obstarává zhruba 40 procent světové ropy. Dohoda prakticky znovu zavádí těžební limit, který kartel opustil zhruba před rokem. V současnosti jeho členové těží zhruba 33,24 milionu barelů denně.
Íránský ministr ropného průmyslu Bížan Zangáne označil rozhodnutí OPEC za mimořádné. Právě spor Íránu se Saúdskou Arábií, která je největším těžařem v rámci kartelu, zabránil vzniku dohody o snížení těžby již na počátku tohoto roku. Írán nechtěl omezovat svou těžbu, dokud se mu nepodaří zvýšit produkci na úroveň před sankcemi, které vůči Íránu v minulých letech uplatňovaly západní země. Saúdská Arábie pak odmítala omezovat těžbu, pokud se k dohodě nepřipojí i Írán.
Dohoda by mohla mít rozsáhlé konsekvence. Ropní obří jako Exxon Mobil Corp. by se jejím přispěním mohli vrátit k projektům, které v době osekávání investičních výdajů opustili. Zlepšit by se mohla i finanční situace strádajících členů OPEC, jako Venezuela. Američtí těžaři z břidlic, které chtěl OPEC svou politikou srazit k zemi, by mohli využít vyšší cen a hloubit nové vrty. Radost by naopak nemuseli mít spotřebitelé, pro které by vyšší ceny znamenaly, že si u čerpacích stanic zřejmě připlatí.
Amrita Senová, analytička konzultační společnosti Energy Aspects Ltd., tvrdí, že vyšší ceny chce Saúdská Arábie, největší světový exportér suroviny. Království ale nižší ceny ropy uškodily a v současnosti hospodaří s největším rozpočtovým deficitem z dvacítky největších ekonomik na světě.
Znalci prostředí ale o významu dohody v této fázi pochybují. „Během dneška se může objevit trochu skepse,“ uvedl podle serveru BBC Richard Jeffrey, CIO ve společnosti Cazenove Capital Management. Členové kartelu „musejí tyto škrty alokovat na jednotlivé státy, a to bude podstatně těžší úkol,“ říká. Bob McNally, zakladatel poradenské firmy The Rapidan Group, uvedl, že až čas a další detaily ukážou, zda se kartelu podaří regulaci dodávek uskutečnit. Na základě výsledku z Alžíru je to ale jisté jenom stěží, říká.
Světové ceny ropy začátkem letošního roku vinou silného převisu nabídky nad poptávkou poprvé za 12 let sestoupily pod 30 dolarů za barel. Později sice část ztrát smazaly, i tak ale zůstávají hluboko pod úrovněmi z první poloviny roku 2014, kdy výrazně přesahovaly hranici 100 dolarů za barel.
Cena ropy Brent ve čtvrtek před 11:00 SEČ odepisovala zhruba 1,2 % na 48,11 USD za barel. Americká ropa WTI byla ve ztrátě 0,77 % na 46,69 USD za barel. Po středečním oznámení dohody přitom její cena na newyorské burze stoupla až o více než 5 %.
Vývoj cen ropy za poslední tři obchodní dni:
Sázka na růst cen je pro OPEC riskantní ještě z jednoho důvodu. Ian Taylor, šéf Vitol Group tvrdí, že pokud ropné země nepřestanou trh zaplavovat dalšími barely, mohl by se přebytek na trhu udržet až do roku 2018. Trh je stále nadzásobený, „pro velké zvýšení cen ropy teď nevidím dobrý důvod,“ řekl Taylor podle agentury Bloomberg.
V této souvislosti lze zmínit Rusko, největšího producenta ropy na světě. Země, která do ropného kartelu nepatří, těžila v září podle předběžných odhadů 11,1 milionu barelů denně, o 400.000 více než v srpnu a vůbec nejvíce v postsovětské éře.
Zdroj: ČTK, BBG, RTRS, BBC