Dary moře jsou dnes jediným potravinářským sektorem, kde je zdrojem primárně volná příroda. Dlouho to ale trvat nemusí. Produkce ryb z vodních farem roste o zhruba 4 až 5 procent ročně. Rybolov na volném moři by mohla zastínit už v roce 2019, ukazují data Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Firmy do ryb z farem mezitím lijí další peníze.
Zájem o ryby a mořské plody nezvedá jenom snaha lidí o zdravější stravování a životní styl. Především se ale zvýšila poptávka po rybách používaných ve zvířecím krmivu. Srovnání produkce chovných ryb a ryb ulovených v přírodě ukazuje graf níže. FAO ještě před třemi lety odhadovala, že produkce z farem bude vyšší než úlovky ve volné přírodě až v roce 2021.
„Podobá se to tomu, co se před mnoha staletími odehrálo v zemědělství,“ uvedl podle listu Financial Times náměstek ředitele oddělení rybolovu a obhospodařování vodních ploch ve FAO Audun Lem.
Následující graf ukazuje vývoj světové produkce vodních rostlin a živočichů akvakulturou. (zelená: korýši, červená: měkkýši, modrá: ryby, světla modrá: rostliny, fialová: ostatní vodní živočichové)
Zdroj: FAO
Řada firem už na tuto vlnu naskočila. Společnost Cargill, přední americký obchodník se zemědělskými komoditami od pšenice po drůbež, koupila společnost Ewos, norského dodavatele krmiva pro okouny, jesetery a další druhy ryb. Před dvěma lety za ni zaplatila 1,35 miliardy EUR. Obdobně japonský konglomerát Mitsubishi zaplatil před třemi lety 1,4 miliardy USD za společnost Cermaq, což je norský producent lososů.
Odchovu vodních živočichů a pěstování vodních rostlin – třeba řas - akvakulturou se aktuálně věnují v 201 zemích světa, nejnověji v jihoafrické Botswaně, jejíž území se přímo moře ani nedotýká. Nejnověji se tak celosvětově pěstuje nebo chová 591 vodních druhů nebo skupin druhů, píše FAO v dubnovém reportu. Oproti tomu úlovky ryb ve volné přírodě stagnují od 90. let minulého století. V téměř třetině oceánských volných rybolovných oblastí se rybařilo natolik intenzivně, že to přesáhlo hranice udržitelnosti, říká FAO.
Chov ryb na farmách má ale také svoje omezení. Jsou to na příklad choroby, se kterými se potýkají lososi a krevety. Problémy s mořskou vší, parazitem, který napadá lososy a může způsobit jejich uhynutí, loni způsobily, že se ceny lososů loni vyšplhaly na rekordní maxima (viz graf níže). Vysoké jsou i nadále a ani zvýšené dodávky v následujících dvou letech asi nebudou stačit na to, aby se vrátily nazpátek, upozorňuje FAO. Ceny lososa z norských chovných farem se minulý týden pohybovaly v blízkosti rekordů na 77 až 78 NOK za kilogram. Tento týden by mohla klesnout na 63 až 68 NOK.
Zdroje: FT, FAO, Reuters, Bloomberg