Ačkoli je současný brazilský prezident Michel Temer oficiálně v úřadě teprve devět měsíců, již se živě spekuluje o jeho odvolání. To mu hrozí dokonce ze dvou důvodů. Ten první má původ v tajné nahrávce (prezident ji označuje za sestříhanou) jeho rozhovoru s byznysmenem podezřelým z korupce, který spolupracuje s policií. Z nahrávky se jeví, že prezident schvaluje či dokonce podporuje uplácení. Druhý důvod jsou údajné ilegální příspěvky na prezidentskou volební kampaň v roce 2014. Temer byl tehdy zvolen viceprezidentem a loni vystřídal v úřadě prezidentku Rousseffovou, kterou parlament kvůli machinacím se státními účty odvolal. Tržní reakce na poslední politický vývoj byla takřka panická, když se investoři hromadně zbavovali brazilských akcií i dluhopisů a osmiprocentní zásah při tom úprku utrpěla i brazilská měna real.
Tržní reakce je o to silnější, že se reformistická politika Temera radikálně lišila od levicové politiky Rousseffové. K brazilským specifikům patří, že oba politici přitom staví na stejné přetrvávající koalici. Prezident prosadil řadu protržních reforem od ústavního (!) dodatku zmrazujícího reálné vládní výdaje na dvacet let, přes zjednodušení najímání a propouštění zaměstnanců až po zatím připravovanou reformu velmi drahého penzijního systému (řada zaměstnanců si nyní může užívat plného důchodu nedlouho po padesátce a reforma má zvýšit důchodový věk na univerzálních 65 let). Reformy nejsou nijak populární - uvolnění pracovního práva vedlo k první generální stávce po dvaceti letech a reformu penzí odmítá dle průzkumů přes 70 % Brazilců. Je celkem pochopitelné, že minimálně všichni nad čtyřicet mají velký důvod být proti.
Temerovo vládnutí se již stačilo promítnout do makročísel. Z prostého srovnání pěti kvartálů před a po klíčovém hlasování o spuštění impeachmentu Rousseffové vychází Temer takřka jako zázračný léčitel nemocné brazilské ekonomiky. Podařilo se zkrotit inflaci, zpomalit růst míry nezaměstnanosti a také pokles HDP. Brazilský akciový index loni v dolarovém vyjádření vydělal přes 70 %, Brazílie se vrátila na dluhopisové trhy a výnosy na jejích dolarových bondech klesly od návrhu na odvolání Rousseffové o 2,5 procentního bodu (v domácí měně pak o 6 procentních bodů). Průmyslová výroba se po dvou letech vrátila k růstu.
Jaké jsou Temerovy šance na setrvání v úřadě navzdory zveřejněné nahrávce? Věříme, že poměrně slušné. Lepším odrazem Temerových úspěchů než cyklem ovlivněná makročísla je prosazování jeho agendy v parlamentu. Z 26 stran v brazilské dolní komoře (nejmenší z nich je „Strana žen“ s jedním poslancem - mužem) jich 9 přímo a další 4 nepřímo podporují vládu. Na půdorysu této koalice kontrolující cca 2/3 dolní sněmovny přesto nedokázala Rousseffová získat ani třetinu hlasů nutnou k zablokování impeachmentu. Naopak Temer na prosazení zmíněného ústavního dodatku zajistil potřebné 3/5 poslanců i senátorů.
Navíc na rozdíl od prezidentské vlády Rousseffové byla vláda Temerova de facto sestavena parlamentem, který sám prošel obměnou po gigantickém korupčním skandálu „Automyčka“. Podporu koaličních partnerů by mohlo zvýšit i jeho rozhodnutí nekandidovat na druhé volební období (zřejmě fanoušek Franka Underwooda), a tedy skončit v roli prezidenta koncem příštího roku. V takové situaci rovněž nemusí hrát o popularitu a má volné ruce k prosazení neoblíbených, ale potřebných reforem.
Pro koaliční partnery je tak Temer užitečný i jako jiný filmový hrdina, Viktor Čistič. Co se mu podaří, bude úspěchem koalice, a co ne, za to bude moci Temer sám, případně jeho PMDB. V prezidentských volbách v příštím roce může podle průzkumů uspět předchůdce a mentor Rousseffové, Lula, z největší koaliční strany PT (Strana pracujících, s rudou hvězdou ve znaku). Pokud jej tedy do té doby kvůli prošetřovaným obviněním z korupce nestačí odsoudit.
Příspěvky na kampaň v roce 2014 ovšem neřeší parlament, ale nejvyšší volební tribunál TSE, který bude zasedat již 6. června. Pokud rozhodne o zrušení celé vítězné kandidátky, pak Temerovi reálně hrozí, že jej opustí i dosud věrní koaliční partneři a ani případné odvolání by pak prezidenta nezachránilo. Dalším brazilským paradoxem je, že poražený kandidát v prezidentských volbách Aecio Neves byl nedávno zbaven senátorského mandátu kvůli obvinění z korupce a shodou okolností (?) figuruje na tajné nahrávce, na níž diskutuje úplatek se stejným byznysmenem jako Temer.
Ani s Temerem ovšem Brazílie nemá vyhráno. Přes reformní agendu se země potýká s vysokým zadlužením. Rozpočtový deficit v roce 2015 dosáhl 8 % HDP a loni atakoval dvojcifernou hodnotu. Zadlužení země se tak během pouhých dvou let dostalo z „maastrichtských“ 60 % na více než 75 %. Ratingové agentury v reakci na politickou nestabilitu navíc hrozí zhoršením ratingu. Rovněž je tu jasně ohraničený čas na reformy do startu kampaně v příštím roce. Pokud úspěšný boj o setrvání v úřadě zabere třeba půl roku, Temerovo vítězství nemusí být vítězstvím pro Brazílii či investory.
Miroslav Adamkovič vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a je držitelem titulu CFA (certifikovaný finanční analytik). V letech 2003–2013 pracoval na analytických pozicích v PPF a a další dva roky na projektech v oblasti consumer finance v Asii. Od roku 2015 je investičním analytikem ČSOB Asset Management, kde se specializuje zejména na český akciový trh a kreditní analýzy.
Zajímáte se o fondy ČSOB Asset Management? Více informací ZDE.