Není to ani měsíc, co německý maloobchodní řetězec Lidl vstoupil na americký trh. Tím odstartoval dění, na které jsou evropští zákazníci dávno zvyklí. Cenovou válku.
Agentura Bloomberg dokonce označila počínání německého maloobchodního řetězce Lidl na americkém trhu za krvavou lázeň nové cenové války mezi americkými maloobchodními společnostmi. „Německý Lidl přichází na americký trh se slevami uprostřed deflačního potravinového cyklu, a to je mnohem dřív, než stačila společnost dostatečně hluboko zapustit kořeny v segmentu supermarketů,“ konstatovala agentura Bloomberg. Otázka zní: Kolik firem cenový tlak Lidlu nevydrží a bude muset své podnikání skončit?
Lidl versus ti ostatní. Kdo vydrží?
Konkurence v americkém potravinovém segmentu začíná nabírat na obrátkách. Nejen, že do segmentu míří značky, dosud orientované na ryze online prodeje, jakou je právě , ale tradičním americkým maloobchodním společnostem, jako Kroger Co. či Stores Inc., které v segmentu údajně jen přežívají na doslova „marných“ ziskových maržích, přibyla vstupem Lidlu rázná konkurence. Přitom ještě nedávno chtěly online firmy na vyzkoušeném modelu z internetového světa obsadit i segment trhu s potravinami. Jenže velké úspěchy nezaznamenaly. Proč? Americký obchod s potravinami je imunní vůči on-line nakupování, které vedlo k uzavření obchodů v jiných segmentech maloobchodu.
Lidlu také nahrává trend poslední doby, který spočívá v budování zákaznické loajality prostřednictvím privátních značek potravin. A tímto směrem se již dříve začaly ubírat i společnosti jako Kroger, Wholesale Corp., Wegmans Food Markets Inc., Publix a dokonce i . Nyní se ale ukazuje, že o zákazníka budou muset zavedené společnosti bojovat jinak. A to cenou. A reportáž agentury Bloomberg to potvrzuje: „Nedávná návštěva tří nových obchodů Lidl v USA ukázala, že cenová válka již začala,“ říká komentář.
Tržní podíl diskontních značek v USA se má díky Lidlu zvýšit
Že to myslí Lidl vážně s ovládnutím maloobchodního trhu vážně, svědčí i jeho plány. Lidl totiž plánuje otevřít nejméně 100 poboček do léta roku 2018 a podle odhadů analytiků by se v příštích pěti letech mohl počet jeho filiálek zvýšit na více než 500. A tím tlačí na své konkurenty, aby šli podobnou cestou. Značka Aldi proto nedávno oznámila, že v příštích pěti letech přidá dalších 900 prodejen a investuje v Americe 1,6 miliardy dolarů na přestavbu stávajících 1 300 prodejen. Německé diskontní společnosti dosud válčily na evropských trzích a tímto krokem odstartovaly válku v Americe. Výsledek? Cenové válce obřích firem se budou muset přizpůsobit i menší řetězce, aby mohly konkurovat.
Do USA se tak dostávají praktiky, které maloobchodní řetězce používaly v Evropě. Lidl a Aldi pracují s přibližně stejným obchodním modelem: Žádné extra „vychytávky“ obchodů, nízké režijní náklady, nízká spotřeba a ceny a omezený sortiment položek. Lidl má v Evropě 10 000 obchodů a Aldi Sud provozuje 3 500. Cenový tlak německých značek může řádně zkomplikovat život především menším a středním maloobchodním společnostem v Americe. Podle statistik společnosti Dunnhumby drží diskontní značky v USA zatím přibližně 4procentní podíl na trhu s potravinami. Jenž – příchodem německých gigantů by se mohl podíl v příštích 10 letech zvýšit až na 11 procent. Zkrátka – není potřeba vymýšlet nic komplikovaného. Sázka na jednoduché principy v obchodě se vyplácí.