Případné pomalejší posilování koruny může vytvořit prostor pro rychlejší růst úrokových sazeb. A ještě pro úplnost…, pokud jej nevykompenzuje nějaký jiný faktor srážející inflaci dále pod cíl či prognózu. Asi takto se dá zjednodušeně shrnout poselství z květnového zasedání bankovní rady, od kterého se nečekalo žádné překvapující rozhodnutí, ale především postoj ČNB k aktuálnímu vývoji kurzu koruny.
Bankovní rada se tentokrát rozhodovala pod dojmy nové prognózy, která je v některých směrech ještě optimističtější než ta únorová. Především pokud jde o vyšší ekonomický růst doprovázený nižší inflací navzdory tomu, jak uvedl guvernér, že „domácí inflační tlaky zůstávají silné“ a „projevuje se v nich výrazná mzdová dynamika v podmínkách rychlého růstu české ekonomiky“. Jak se zdá, z dosud ne zcela zveřejněné prognózy, ČNB i nadále spoléhá na protiinflační vliv posilující koruny a na odeznívání dřívějších proinflačních faktorů jako bylo zavedení EET nebo zdražování potravin.
Právě kurz, respektive postoj ČNB k němu byl tím hlavním, co trhy zajímá nejvíce. Centrální banka i nadále předpokládá, že díky úrokovému diferenciálu bude koruna postupně posilovat v letošním i v příštím roce. Ne sice tak rychle, jak vycházelo z únorové prognózy, která očekávala kurz ve druhém čtvrtletí letošního roku na úrovni 24,90 EUR/CZK, ale i tak by měl průměrný kurz koruny vůči euru v posledním kvartále roku dosahovat 24,60 a ve stejném období příštího roku 24,30. K tomu se dá dodat jen to, že centrální banka i nadále ve svém výhledu spoléhá na další příliv (spekulativního) zahraničního kapitálu. Aktuální odchylka tržního kurzu od prognózy ČNB neznepokojuje a nejspíše ji považuje jen za dočasnou. Pouze pokud by přetrvávala po delší dobu, zvýšila by se pravděpodobnost dřívějšího zásahu v podobě navýšení úrokových sazeb.
ČNB nicméně předpokládá, že v příštím roce by měla sazby zvyšovat pomaleji, než naznačovala únorová prognóza. Průměrný tříměsíční PRIBOR by tak měl ve čtvrtém čtvrtletí 2019 dosáhnout 2,1 %. Za posledního půl roku tak ČNB snížila prognózu této sazby o sedm desetin procentního bodu a přiblížila se tak našemu odhadu počítajícímu s pomalejším než dříve prezentovaným utahováním měnové politiky.
CZK a dluhopisy
Koruna si během dvou posledních dnů připsala vůči euru dvacet haléřů a vrátila se tak k hranici 25,50 EUR/CZK. Polovina z tohoto „zisku“ se jí dostala po včerejší tiskové konferenci guvernéra ČNB, který představil novou prognózu centrální banky a nastínil její záměry pro další měsíce. Šlo především o fakt, že oproti únorovému výhledu ČNB nyní centrální banka předpokládá jedno zvýšení úrokových sazeb do konce letošního roku. Na druhou stranu ovšem prozatím počítá s pomalejším růstem sazeb pro rok 2019. Stručně řečeno i nadále ČNB spoléhá na úrokový diferenciál, který by měl korunu posunovat k novým post-exitovým maximům. Vše je ovšem zahaleno nejistotou politiky ECB, která by snad něco málo mohla už konečně naznačit na svém červnovém zasedání.
Zahraniční forex
Eurodolar se stabilizoval v okolí 1,20 EUR/USD a zdá se, že se mu zatím moc nechce padat dál pod tyto technické mantinely. Ve středu Fed nepřekvapil nijak extrémně jestřábím komentářem a středeční HDP eurozóny sice zpomalilo, ale v zásadě podle všeobecného očekávání trhů. To euru zatím nepodlamuje kolena a i včerejší inflace v eurozóně, která jen lehce poklesla z březnových lokálních minim, pomohla euru k další stabilizaci.
Ropa
Klid před (možnou) bouří charakterizuje dění posledních dní na ropném trhu, kdy cena Brentu okupuje úzké pásmo mezi 73-74 USD/barel. Nadále platí, že hlavní pozornost přitahuje vývoj okolo íránské jaderné dohody, o níž bude americký prezident rozhodovat již za osm dní. V tomto ohledu stojí za zmínku právě čísla z Íránu, který za minulý měsíc exportoval nejvíce surové ropy (2,62 mil. barelů denně) od uvolnění sankcí v roce 2015. Ze strany Íránu jde do jisté míry o obezřetnostní opatření a snahu dostat co nejvíce vlastní produkce na zahraniční trhy bez jakýchkoli omezení, která mohou již brzy přijít ze strany USA, respektive jejich spojenců.