V roce 2030 by z Indie mohla být ekonomika o velikosti 10 bilionů dolarů. A dnešní ekonomická politika prováděná v této zemi mohla položit základ tomu, že rupie se stane další tvrdou měnou. Na stránkách Livemint.com to alespoň tvrdí V. Anantha Nageswaran a Srinivas Thiruvadanthai.
„Pokud píšeme o rupii jako o další tvrdé měně, může to vypadat jako nemístná úvaha. Její kurz totiž k dolaru oslabuje a probíhá odliv kapitálu z Indie. Nicméně z dlouhodobějšího hlediska je pozice rupie možná lepší než pozice čínského renminbi. Čínská vláda se totiž snaží posílit jeho pozici tím, že direktivně zavádí systém, který by měl kopírovat charakteristiky tvrdé měny. Indická vláda se naopak snaží o vytvoření ekonomiky s fungujícím daňovým systémem a provádí reformy, které sice nejsou prezentovány jako kroky k vytvoření tvrdé měny, ale v konečném důsledku by k tomu mohly vést,“ píše Livemint.
Tvrdá měna je obvykle lehce směnitelná, běžně se používá v mezinárodních transakcích a očekává se, že její kurz je v krátkodobém období stabilní. Tyto měny jsou často drženy jako devizové rezervy centrálními bankami. Vznikaly postupně tak, že trhy a investoři dlouhodobě získávali důvěru v danou měnu a oceňovali fungující a transparentní finanční trhy příslušné země. Není překvapivé, že všechny hlavní tvrdé měny jako dolar, euro či jen pocházejí z vyspělých ekonomik, které jsou považovány za finančně a politicky stabilní. Má tedy Indie vůbec reálnou šanci na vytvoření další tvrdé měny?
Jedním z klíčových rozdílů mezi rozvíjejícími se zeměmi a jejich vyspělými protějšky je velikost daňové základny a schopnost efektivně vybírat daně. Ta totiž poskytuje fiskální kapacitu, která je jedním z hlavních faktorů působících na vznik tvrdé měny. Jinak řečeno, za moderními tvrdými měnami stojí schopnost vybírat daně. Jedním z důvodů je to, že pokud je daná vláda ve fiskální oblasti silná, disponuje nástroji pro boj s ekonomickými šoky a je lépe schopná zajistit ekonomickou stabilitu správnou proticyklickou politikou. V Indii je vyhýbání se daním známým problémem a současná vláda se jej již nějaký čas snaží řešit demonetizací. V. Anantha Nageswaran a Srinivas Thiruvadanthai tvrdí, že díky ní se daňová báze skutečně značně rozšířila a zlepšila se fiskální pozice vlády. K tomu se přidávají reformy zaměřené na podporu potenciálního růstu.
Demonetizace má podle ekonomů pozitivní dopad i na to, jak spoří domácnosti a jak jsou jejich úspory v ekonomice využívány. V dohledné době se podle nich sice o rupii jako o tvrdé měně hovořit nedá, kolem roku 2030 by ale situace již mohla být rozdílná.
Zdroj: Livemint.com