Zatímco turecká lira se po nedávném kolapsu zdá se stabilizovala, ruský rubl se dále potácí v problémech. Ty sice zdaleka nedosahují rozměrů liry, nicméně jen v tomto roce již ruská měna odepsala vůči dolaru 15 %. Včera pak dokonce klesl kurz rublu vůči dolaru na nejnižší hodnotu za poslední dva a půl roku, než mu alespoň částečně vypomohl zásah centrální banky.
Aktuální výprodej rublu má na svědomí další kolo amerických sankcí. Paradoxně však nejde ani tak o sankce, jež v reakci na kauzu ruského agenta Skripala nově zakazují vývoz amerických vojenských technologií do Ruska, ale “pouze” o ty prozatím navrhované. V americkém Senátu totiž leží návrh významného zpřísnění sankčního režimu, které má být reakcí na ruské zásahy do amerických prezidentských voleb. Vůbec poprvé by tak mohly být sankce uvaleny přímo na ruské finanční instituce a spekuluje se, že by se cílem mohly stát také ruské státní dluhopisy.
Oslabený rubl s sebou navíc stáhla dolů turecká lira spolu s tím, jak se v rámci rozvíjejících se trhů přelévala nervozita. Centrální banka proto nejprve omezila měnové intervence v rámci platného fiskálního pravidla (veškeré rozpočtové příjmy z prodeje ropy nad hranicí 40 USD/barel jsou na devizovém trhu směňovány a poté uspořeny v suverénním fondu) a včera je pod tlakem oslabujícího rublu minimálně do konce září zcela přerušila. To by mělo ruské měně krátkodobě pomoci, nicméně riziko zpřísnění sankčního režimu se bude nad rublem vznášet i v dalších měsících.
Jasnější by mohla být situace již v září, kdy bude znovu zasedat americký Senát. Kartami by přitom mohly zamíchat také blížící se volby do Kongresu. Pravdou však zůstává, že další rozšíření sankcí by zřejmě Rusko již nebolelo podobně jako v roce 2014. V jeho prospěch totiž hovoří především vyšší cena ropy a také odolnější ekonomika, která se může opřít o fiskální stabilitu a silnou vnější pozici. Na straně druhé, i když Rusko zůstává ve výrazně komfortnější hospodářské situaci než například Turecko, další zpřísnění amerických sankcí by ekonomika zajisté pocítila.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna si své včerejší ranní drobné zisky neudržela a odpoledne se vrátila opět k úrovni 25,75 EUR/CZK. České měně chybí jasný silný impuls, který snad může na domácím poli vzejít pouze ČNB. Na ten si ovšem bude muset koruna ještě nějaký čas počkat, protože zasedání bankovní rady bude až 26. září, a tak prozatím připadají v úvahu pouze občasné komentáře centrálních bankéřů vyznívající ve prospěch dalšího růstu úrokových sazeb ČNB.
Zahraniční forex
Kurz eurodolaru setrvává v úzkém pásmu nad hranicí 1,15, přičemž měnový pár se nenechal ani nijak vyrušit indexy podnikatelské nálady v eurozóně ani prvními vystoupeními centrálních bankéřů na tradičním symposiu v Jackson Hole. Kromě toho dolar zatím nijak nevzrušuje další politická kauza týkající se okolí prezidenta Trumpa. Jackson Hole zůstane v centru pozornosti i dnes, kdy má vystoupit šéf Fedu J. Powell. Půjde však jen o “úvodní poznámky” na počátku konference, a tak kromě možného připomenutí, že růst úrokových sazeb bude postupně pokračovat, nečekejme zásadní vyjádření.
Ropa
Cena ropy Brent se přehoupla přes hranici 75 USD/barel, kde bude vyčkávat na poslední zajímavé číslo tohoto týdne. Tím dnes bude aktivita amerických těžařů od společnosti Baker Hughes. V případě, že by počet aktivních vrtných souprav zůstal neměnný, popřípadě klesl, mohlo by dojít k umocnění aktuálně převládajícího býčího sentimentu.