Po několika čtvrtletích silného a nadprůměrného růstu celosvětová ekonomika v roce 2018 zpomalila. Hlavní překážky globálního růstu jako omezování likvidity u americké měny, ekonomické zpomalení v Číně a vysoké ceny ropy se v průběhu roku nadále zintenzivňovaly a pokračovat budou pravděpodobně až do konce roku. Zvýšené napětí v mezinárodním obchodě a s tím související nejistota, by se mohly stát výraznější brzdou růstu. Tato situace je zvláště nepříznivá pro rozvíjející se trhy. Nicméně vzhledem k tomu, že americká ekonomika stále využívá fiskálních stimulů a zejména na rozvinutých trzích se aplikují akomodační politiky, celosvětová ekonomická expanze ještě může dál pokračovat, i když pomaleji.
Růstový diferenciál, který se v letošním roce mezi USA a zbytkem světa rozšiřoval, se pravděpodobně začne ve čtvrtém čtvrtletí, jakmile se sníží aktivita trhu doposud plynoucí z fiskálních stimulů, zužovat. Některé indikátory v USA naznačují dynamiku pozdního cyklu, neboť ekonomika už jednoznačně naráží na kapacitní omezení, a to zejména na trhu práce. Jsou zde obavy z přehřátí. Americký FED plánuje nadále sledovat svůj současný plán čtvrtletního zvyšování sazeb, přinejmenším do konce letošního roku. Je otázkou, jestli dopad dalšího zvyšování sazeb, v kombinaci s kvantitativním zpřísněním a zvýšením emisí státních dluhopisů, nebude pro americkou ekonomiku a zbytek světa, zejména pro rozvíjející se trhy, příliš náročné zvládnout. To bude zřejmě jedna z věcí, na které se trhy zaměří v roce 2019.
Obecně řečeno, zatímco USA určují globální finanční podmínky, je to Čína, která generuje globální růst. Stimuly z let 2015 až 2016 už skončily a růst Číny zvolnil především díky prudkému zpomalení investic do infrastruktury a negativním úvěrovým stimulům, k nimž docházelo v důsledku šedého financování. Zatímco vláda se zajímala hlavně o celkové směřování ekonomiky, bylo přijímáno poměrně málo opatření k uvolnění politik. Prozatím nejpravděpodobnějším výsledkem tak je stabilizace růstu ke konci tohoto roku, ale i v dalším období. Zatímco scénář s tvrdým přistáním asi nenastane, riziko politické chyby, která by měla vážné dopady na celosvětový růst, není úplně zanedbatelné.
S normalizační politikou FEDu a zpomalením Číny se budou rozvíjející se trhy dále potýkat. Nejzranitelnější země jsou již potrestány za nezodpovědné politiky minulého desetiletí, ale přestože probíhající krize v Argentině a Turecku se mohou zdát specifické, všechny vykazují znaky honby za výnosy v období po krizi, které byly vytvořené celosvětovým prostředím nízkých sazeb. Je jistě pravda, že rozvíjející se ekonomiky jsou na tom v podstatě lépe než koncem 90. let nebo dokonce před pěti lety.
Předvídání konce cyklu v reálném čase je velmi obtížné. Je však dobré si uvědomit, že globální ekonomika je nyní v pozdějších fázích ekonomické expanze po krizi. Navzdory tomu, že už téměř odpočítáváme konec "cyklu", tržní dynamika má v tomto období tendenci být stále pozitivní pro riziková aktiva. Rozlišování mezi jednotlivými třídami aktiv, regiony a sektory je proto velmi důležité.