Samsung Electronics v prosinci zavřel svou čínskou továrnu a propustil 2 500 lidí. Foxconn, který vyrábí iPhony a Playstationy, nedávno ohlásil program snižování počtu pracovních míst včetně propouštění v Číně. George Magnus na stránkách The Prospectmagazine píše, že jde jen o dva z mnohem více případů, kdy firmy v Číně uzavírají své továrny. Problém se může stát natolik významným, že bude hlavním faktorem ovlivňujícím čínskou politiku. Koneckonců „čínská vláda se nezajímá ani tak o produkt samotný, jako o to, jaký má dopad na vytváření pracovních míst, nezaměstnanost a tudíž potenciální sociální nepokoje“.
Je obecně známo, že čínská ekonomika zpomaluje. Vláda ovšem podnikla stimulační kroky a tvrdí, že stabilizace zaměstnanosti je její prioritou. Podle Magnuse ovšem problém spočívá v tom, že „nikdo pořádně neví, jaká nezaměstnanost vlastně je“. V prosinci její míra oficiálně dosáhla 3,8 %, ale „to je obecně považováno za nepřesný údaj“. Je totiž založen na počtu lidí, kteří jsou oficiálně registrováni jako nezaměstnaní, ale Magnus tvrdí, že je i mnoho takových, kteří registrováni nejsou. Navíc oficiální číslo se nikdy výrazně neodchýlilo od 4 % bez ohledu na fázi cyklu, v jaké se ekonomika nacházela. Realističtější odhad je tak podle Magnuse mezi 8 – 10 %, ale současné zpomalení mohlo nezaměstnanost zvednout ještě výš.
Na horšící se situaci na čínském trhu práce ukazuje více indikátorů. Problémům čelí sektor menších firem, který byl doposud tím hlavním, který pracovní místa vytvářel. Nyní na něj ale doléhají americká cla a slabší mezinárodní obchod spolu s rostoucími defaulty na dluhopisovém trhu a klesajícím tokem hotovosti. Zhoršují se podmínky i v technologickém sektoru. Společnost Alibaba oznámila, že omezuje počet nově přijímaných uchazečů o zaměstnání, již nenabízí zaměstnání v oblasti sociálních sítí, Tencent ohlásil propuštění 6 000 lidí.
Peking se snaží trh práce stabilizovat, ale „v mnoha oblastech je to těžká bitva“, a to kvůli zpomalující ekonomice a také některým dvojznačným signálům, které sama vláda vysílá. Místní vlády například motivuje k vyšším investicím do infrastruktury, ale zároveň je nabádá, aby braly v úvahu „tvrdá rozpočtová omezení“. Čínský růst je navíc omezován strukturálními faktory. Ty nevyřeší ani přechodné stimulační nástroje.
Zdroj: The Prospectmagazine