Nového prezidenta ECB lze vybrat mnoha způsoby, ale ten, který zvolila Evropská rada, je naprosto nejhorší. Na stránkách Financial Times to tvrdí známý komentátor Wolfgang Munchau s tím, že celý proces bude mít politický základ a samotný výběr bude „prioritou druhého či třetího řádu“.
Munchau tvrdí, že v první řadě bychom měli pochopit, že „nenajdeme dalšího Maria Draghiho“. Ten v době svého zvolení neměl žádnou reálnou konkurenci a v roce 2011 čelila eurozóna skutečné existenční krizi. Draghi reagoval snížením sazeb a následně „zachránil eurozónu před sebou samou“. Na hodnocení jeho politiky je pravděpodobně příliš brzy, podle komentátora bude nakonec smíšené. Na jednu stranu se totiž ECB podařilo zabránit nejhoršímu, ale na stranu druhou nedokázala dosáhnout inflačního cíle.
Dnes má navíc ECB už jen malý prostor pro další stimulaci v případě, že by jí bylo třeba, a nový prezident banky se bude muset snažit hlavně o to, aby zvýšil efektivitu monetární politiky. Pokud se mu to nepodaří, již nebude moci říci, že „učiní vše, co bude třeba“ tak, jak to pronesl v době krize Draghi. Vlády se pak „nebudou moci schovávat za ECB, která by za ně opět udělala špinavou práci“.
Nový šéf ECB by podle Munchaua měl být schopen kritického pohledu na doposud používané modely a teorie a měl by uznat chyby a zkoušet nové postupy. Bude muset diskutovat o tématech, jako je moderní monetární teorie a další nekonvenční teze. „Známá opice vrhající šipky na terč by si vedla lépe než oddělení ekonomických projekcí ECB během posledních deseti let,“ píše komentátor s tím, že nový prezident či prezidentka ECB by v této oblasti měla úspěšnost ECB zvednout nad standard opice.
Jako možní kandidáti na šéfa ECB jsou zmiňováni Jens Weidmann z Bundesbanky, Klaas Knot z nizozemské centrální banky, François Villeroy de Galhau z Banque de France a Erkki Liikanen z finské centrální banky. Munchau ale tvrdí, že on sám by hledal mimo tuto skupinu, a podle něj „by bylo šílenství pojmout výběr jako alternativu mezi německým šéfem ECB či německým prezidentem Evropské komise“.
Zdroj: FT