Pokud někdo jezdí po Evropě na vůz s vodíkovým pohonem, pouští se do velkého rizika. Tvrdí to portál Politico s tím, že riziko plyne z velmi malého počtu čerpacích stanic. Vodíková auta jsou sice vnímána jako jedno z možných řešení problémů s klimatem, jejich prodeje ale dosahují jen velmi nízkých čísel. To se obratem projevuje na slabých investicích do čerpacích stanic a následně do pokračující malé atraktivity tohoto způsobu dopravy. Jak ale poukazuje Politico, „firmy z odvětví se obracejí na EU a národní vlády, aby pomohly vyřešit toto dilema typu slepice a vejce.“
Henrik Hololei z oddělení dopravy a mobility Evropské komice tvrdí, že vodíkových aut nepřibyde a jejich ceny neklesnou, pokud nebude k dispozici potřebná infrastruktura. V této oblasti má podle něj Evropa co dohánět – na konci roku 2018 bylo na kontinentu jen 172 vodíkových čerpacích stanic, nejrozvinutějším trhem bylo Německo s 69 stanicemi. Za ním následuje Francie s 23 stanicemi a Velká Británie s 20 stanicemi. To samozřejmě není zdaleka dost na to, aby řidiči mohli tato auta používat bez obav z toho, že nebudou mít kde doplnit palivo.
Pierre-Etienne Franc z francouzské společnosti , která čerpací stanice provozuje, se domnívá, je třeba budovat rozsáhlé sítě stanic. Jinak není šance na to, aby „vodíková auta řádně doplňovala elektromobily“. Politico ale dodává, že nejde o jediný problém. Pokud totiž například přijedete k čerpací stanici v Rotterdamu, zjistíte, že na tankování potřebujete také speciální členskou kartu.
Samotná vodíková auta ani elektromobily ovzduší neznečišťují, nicméně výroba jejich paliva „může být špinavá“. U elektromobilů závisí na tom, zda je elektrická energie vyrobena například z větrné elektrárny či z elektrárny uhelné. A podobné je to u vodíku. Většinou je totiž vyráběn ze zemního plynu a během procesu se uvolňuje oxid uhličitý. Čistší postup používá elektrolýzu, a pokud je k ní potřebná elektřina vyráběna z větrných elektráren, může být celý proces bezemisní.
Hlavní výhodou vodíkových vozů před elektromobily by měla být rychlost dotankování. Jak píše Politico, „jestliže se vám podaří najít čerpací stanici, máte dotankováno za pět minut.“ U elektromobilu trvá dobití baterií na 80 % asi 30 minut. I proto by evropské automobilky „měly mít ve svém honu za elektromobilitou širší perspektivu“ a nezatracovat vodíkový pohon. Jan Burdinski, který stojí v čele společnosti Hyundai Motor Europe, dodává, že situaci by změnilo asi 5 000 čerpacích vodíkových stanic po Evropě. Pak by totiž každý vlastník auta s vodíkovým pohonem měl ve své dosahu jednu nebo dvě stanice.
(Zdroj: Politico, ilustrační foto: www.mercedes-benz-fuelcell.com)