Včera jsme měli možnost seznámit se snad s posledními čísly české ekonomiky za druhý kvartál a také s výsledky státního rozpočtu za prvních devět měsíců roku. Začněme tedy spíše tím pozitivním, tedy zpřesněním odhadu ekonomického růstu. Statistický úřad jej fakticky vylepšil o jednu desetinu, a tak česká ekonomika ve druhém čtvrtletí rostla dokonce o 2,8 %. Ve srovnání s vývojem v západní Evropě a především pak v Německu jde o výrazný kontrast, nicméně rozhodně ne jediný. Tentokrát však už jdou čísla více do hloubky, a tak jsme měli možnost seznámit se třeba s mírou ziskovosti či investic ve firmách, nebo s růstem příjmů tuzemských domácností. V případě profitability asi nikoho nepřekvapí, že míra ziskovosti se postupně snižuje z rekordních 52 % dosahovaných ještě v roce 2016 na aktuálních 46 % (v poměru k přidané hodnotě). Hlavním důvodem jsou i tentokrát náklady práce, které svižně rostou v důsledku přetrvávajícího napětí na trhu práce.
Mzdový konkurenční polštář, se kterým tato ekonomika dlouhodobě pracovala, se tak postupně vyčerpává, nicméně zdaleka ještě nezmizel. Ostatně o tom svědčí i míra zisku, která se v celé EU nebo v eurozóně pohybuje pod 40 %. Možná méně pozitivně tentokrát vypadá míra investic tuzemských firem, která se vrací na zhruba 28 %, kde byla naposledy na začátku loňského roku. Nemusí však jít vyloženě o důsledek neochoty či strachu firem z investic v nejisté době, jako spíše o důsledek dokončení velkých investičních projektů, respektive cyklu jako takového. Takže ani tento nový trend nemusí vyloženě kazit dobrý obrázek české ekonomiky. Zatímco firemní investiční aktivita zvolňuje, veřejný sektor dál svižně investuje. Jen v první polovině roku se tak jeho investice zvýšily více než o 16 %.
Odpolední čísla z české ekonomiky už tak dobře nevypadala. Na řadu přišly výsledky státního rozpočtu za prvních devět měsíců, který skončil schodkem -21 mld. korun, zatímco loni touto dobou vykazoval přebytek 15 mld. Když se nezapočítá vliv peněz z EU, tak už meziroční skok deficitu není tak výrazný. Na druhou stranu, pokud se zohlední 20 mld. z dávné privatizace, kterými si letošní rozpočet vypomáhá, tak… V každém případě o rozpočtu toho není třeba moc rozepisovat, protože se vlastně nic moc nemění. Dál za plánem zaostává výběr daní, zejména pak DPH, zatímco příjmovou stranu zlepšují nedaňové příjmy a plánovaný schodek -40 mld. vypadá zatím nejistě.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna si během včerejška připsala další zisky vůči euru, když se dostala až pod úroveň 25,75 EUR/CZK a byla tak nejsilnější za poslední dva měsíce. Stále ovšem platí, že výrazně zaostává za prognózou ČNB, podle níž by v tomto čtvrtletí měla být koruna o přibližně 2 % silnější a dosáhnout 25,20. Jak už to však vypadá, ani rozšířený úrokový diferenciál korunu k této hodnotě hned tak neposune.
Zahraniční forex
Trhy zažily včera americký šok, který se promítl i do obchodování s eurodolarem. Index podnikatelské nálady v americkém průmyslu totiž propadl na hodnotu 47,8 bodů, což je hodnota avizujíc kontrakci tohoto sektoru. Eurodolar tedy povylezl výše, ale zůstává hluboko pod hladinou 1,10. Trh bude nyní s napětím čekat na páteční data z amerického trhu práce, jejichž předskokanem bude dnes odpoledne ADP report.
Trápit se ovšem začíná opět libra, která není nadšena z faktu, že Irsko a EU odmítla britské návrhy řešení hranice mezi Severním Irskem a Irskem.
Ve střehu také musí být polský zlotý, který dnes odpoledne čeká zasedání NBP, jež se může nést opět v holubičím duchu. Zítra pak přijde na řadu klíčová věc v podobě rozhodnutí Evropského soudu ohledně penalizace polských bank (za dříve poskytnuté hypotéky ve švýcarských francích).
Ropa
Ropa Brent ignoruje překvapivý pokles zásob ve Spojených státech (API) a nadále se tak se drží těsně pod hranicí 60 dolarů za barel. Pokud by však nad očekávání prudký pokles zásob potvrdila také dnešní oficiální čísla z dílny EIA, ropní býci by přece jen mohli aspirovat na drobné zisky. Zajímavá však budou také nejnovější produkční data ze Spojených států, respektive jak si vedou místní producenti břidlicové ropy.