Merrill Lynch nedávno poukazovala na film „Dark Waters“, který pojednává o boji právníka s chemickým gigantem . Podle analytiků banky by tento film mohl zvýšit povědomí a zájem o to, jak je nakládáno s chemickými odpady. Ten by pak mohl dolehnout na jiné společnosti, jako je . Ta totiž čelí riziku žalob spojených s dopadem jejích operací na životní prostředí. Tématu bych se rád věnoval detailněji už proto, že o jsem tu již několikrát hovořil, a v některých ohledech jde o špičkovou firmu.
Bank of America Merrill Lynch se tedy domnívá, že čelí riziku žalob a soudních sporů, které by mohly vyústit ve výdaje dosahující až 102 miliard dolarů. Problémem je skupina chemikálií zvaná PFAS, která je ve Spojených státech užívána od čtyřicátých let. Podle americké NIH se nachází v krvi 97 % Američanů a vědci ani nejsou schopni určit, jaký je jejich poločas rozpadu*. Pokud by tyto látky byly prohlášeny za nebezpečné, musela by financovat dekontaminaci řady lokací, k tomu by se přidávaly žaloby spojené s poškozením zdraví.
3M za poslední rok vydělala na provozní úrovni 7 miliard dolarů, po investicích jí zbylo 5,3 miliard dolarů. Z tohoto pohledu tedy nejde o žádný detail i v případě, že by náklady byly znatelně nižší. Ten nejvyšší odhad nákladů pak zhruba odpovídá kapitalizaci firmy. Jinak řečeno, v tom extrémním případě by zaplacená cena cca odpovídala současné hodnotě toho, co by firma podle očekávání měla vytvořit v celé své budoucnosti. Současná kapitalizace je přitom podle mých jednoduchých výpočtů nastavena na to, že onen volný tok hotovosti ve výši 5,3 miliard dolarů poroste dlouhodobě asi o 5 %. Z tohoto pohledu tedy investoři žádnou velkou finanční ránu nečekají.
Jak jsem uvedl v úvodu, je z určitého pohledu špičkovou firmou. Návratnost vlastního jmění se pohybuje soustavně kolem 50 %, je hodně diverzifikovaná, ovšem ne ve stylu , ale v rámci toho, čemu se věnuje „jádrově“. K tomu se přidává značná diverzifikace geografická. Můžeme tvrdit, že finanční úspěch není ani zdaleka vše, a to je samozřejmě pravda. Jenže si vede dobře i z hlediska hodnocení dopadu svých operací na životní prostředí a společnost - ESG (před časem jsem tu psal o tom, že toto měřítko má zajímavou vypovídací schopnost i ohledně výkonnosti akcií). Podle dat z Yahoo Finance je její celkové ESG skóre dlouhodobě nad standardem odvětví a platí to i o jeho hlavních částech – vedení firmy, dopadu na společnost a dokonce i o dopadu na životní prostředí.
Na závěr si dovolím jednu obecnější poznámku. V podobných situacích můžeme mít tendenci ukazovat prstem na „korporace“. Vůbec nechci naznačovat, že by řada z nich neměla co napravovat, včetně . Opak je pravdou a také tu o tom někdy píšu. Ale je možná dobré si uvědomit, co to ty korporace vlastně jsou – jejich management, kapitál, akcionáři, či třeba zaměstnanci? Zrovna těch má téměř 100 000 a kteří z nich jsou tedy v této kauze ti nezodpovědní? Třeba ti akcionáři jsou zase mnohdy běžní lidé, kteří do akcií přímo či nepřímo vkládají své úspory na důchod (což je pak i ten „nadnárodní kapitál“). Nejsou ale vlastně těmi korporacemi zejména jejich zákazníci? My to totiž vše v konečném důsledku financujeme svými nákupy a volbou**.
*NIH na svých stránkách píše, že: Tyto látky se běžně používají k výrobě různých typů výrobků pro každodenní použití. Zabraňují například přilepení jídla na nádobí, zvyšují odolnost oděvů a koberců vůči skvrnám nebo zvyšují účinnost hasicí pěny. PFAS se tak používají v odvětvích, jako je letecký a kosmický průmysl, automobilový průmysl, stavebnictví, či výroba elektroniky.
Molekuly PFAS jsou tvořeny řetězcem spojených atomů uhlíku a fluoru. Protože vazba uhlík-fluor je jednou z nejsilnějších, tyto chemikálie se v životním prostředí nerozkládají. Přesněji řečeno, vědci nejsou schopni odhadnout poločas rozpadu PFAS (doba, po které zmizí 50 % chemické látky). Lidé jsou s největší pravděpodobností vystaveni těmto chemikáliím konzumací vody nebo potravin kontaminovaných PFAS, používáním produktů vyrobených z PFAS nebo vdechováním vzduchu obsahujícího PFAS.
**Ona cca 100 miliardová kapitalizace není také ničím jiným, než současnou hodnotou všeho, co firmě (jejím akcionářům) podle očekávání v budoucnu zbude z jejích tržeb po zaplacení nákladů a investic.