Jedním z odvětví, které by se už v ne moc vzdáleném budoucnu mohlo měnit až revolučně, je automobilová doprava. O elektromobilech a autonomii toho bylo již napsáno mnoho a sám k tomu občas přispívám v naději, že nenosím dříví do lesa. Někteří investoři si ale mohli minulý rok všimnout výjimečného vzestupu akcií společnosti Carvana, která by podle svých slov ráda úplně změnila úplně aspekt automobilového trhu – samotný prodej vozů.
Pokud se u nás chceme dostat na stránky této firmy, objeví se následující obrázek. Je nám sděleno, že Carvana by ráda pomohla s nakupováním aut celému světu, ale dostupná je pouze v USA. Ale hlavně i my můžeme vidět jeden z „prodejních automatů“ společnosti:
Zdroj: Carvana
Carvana byla založena v roce 2012 a snaží se o to, aby podle svých slov nahradila tradiční způsob prodeje ojetých vozů „novou technologií a výjimečnou službou zákazníkovi“. Ten by měl nakupovat online, na výběr má více než 15 000 vozů, k tomu je online dostupné financování, možnost odkupu jeho současného vozu, dodávka vozu k němu domů, či právě do jednoho ze zmíněných automatů. Carvana na svých stránkách také zmiňuje, jakou péči věnuje vozům předtím, jaké dává záruky a podobně. Zákazník může například vůz vrátit do sedmi dnů, auta za sebou nemají žádnou hlášenou havárii a podobně.
Napadá mě, že v souvislosti s automobilovou dopravou můžeme mít nyní, a hlavně v budoucnu, tendenci hodnotit vyspělost nějaké země tím, jaké změny tam probíhají v oblasti elektromobility (popř. autonomního řízení). Třeba podle rovnice „čím více elektromobilů, tím větší starost o životní prostředí, tím vyspělejší společnost“. Tato rovnice může, ale nemusí platit, bortí jí například uhlomobily v zemích, kde energetickému mixu dominují „špinavé“ energetické zdroje. V souvislosti s Carvanou ale můžeme hlavně uvažovat o tom, že relevantnějším „automobilovým“ měřítkem vyspělosti společnosti může být něco mnohem méně blýskavého. Třeba právě stav a důvěryhodnost trhu s ojetinami. U nás je asi zřejmé, o čem hovořím.
Jaká je správná dávka optimismu?
Zpět ke Carvaně. Jeremy Bowman na stránkách Fool.com poukazuje na to, že akcie firmy minulý rok posílily o 181 %. Podle jeho názoru k tomu výrazně pomohly ony automaty a pak také ti, kteří prodávali akcie nakrátko a byli pohybem ceny opakovaně donuceni uzavírat své pozice a titul kupovat. Krátké pozice jsou ale podle pana Bowmana stále velkého objemu a firma v minulém roce pravděpodobně prodělala asi 100 milionů dolarů. Na druhou stranu její tržby od IPO v roce 2017 vzrostly o 732 %. Management pak tvrdí, že Carvana by měla být schopna prodávat více než 2 miliony aut ročně, což je asi desetinásobek současného prodeje.
Kapitalizace firmy nyní dosahuje 13,7 miliard dolarů. Firma prodělává na úrovni provozních zisků, provozního toku hotovosti a samozřejmě i na úrovni volného toku hotovosti FCF (to, co z provozního CF zbude po investicích). Jde tedy o vzorec typický o rannou fázi rozjezdu, která patří z hlediska nějakých projekcí mezi nejsložitější. Přesněji řečeno, snaha o tvorbu projekcí tu hraničí s tragikomičností. I tak se někteří musí tohoto nezáviděníhodného úkolu zhostit. S&P Global Market Intelligence se s námi štědře dělí o své projekce finančních výsledků firmy s tím, že FCF by se mělo dostat z -367 milionů roku 2020 na 4,1 miliardy roku 2028.
FCF by tedy mělo vypadat tak, jako v následujícím grafu. A pokud jej necháme po uvedeném období růst jen o 2 % (tedy na úrovni inflace), je jeho současná hodnota 18 miliard dolarů. Požadovaná návratnost se přitom pohybuje na více než 13 %, protože beta akcie je nad hodnotou 2 (tj. má vysoké systematické riziko).
Můj výpočet má řadu zjednodušujících předpokladů (FCF = FCFE atd.) a slouží jen jako hodně hrubé měřítko. Podle tohoto scénáře (!) se z jeho pohledu nezdá, že by valuace byla nějak našponovaná. S&P Global Market Intelligence přitom podle svých projekcí očekává, že v roce 2028 by firma měla generovat tržby ve výši 22 miliard dolarů. Za posledních 12 měsíců to přitom bylo asi 3,4 miliardy dolarů. Nejde tedy o onen zmíněný desetinásobek, ale „jen“ 6,4 násobek. Otázka je, zda jde o správnou dávku valuačního optimismu?