Chod české ekonomiky budou ještě dva měsíce (přesněji do 8. června) ovlivňovat vládní regulace. Až v tomto termínu, pokud vše půjde dobře, se budou moci uvolnit poslední služby, tedy hotely a restaurace, obchody nad 1000 metrů čtverečních (které nejsou v nákupních centrech), taxislužby, divadla apod. Ale ani to nebude znamenat úplný návrat do před korona-krizových podmínek, protože například hromadné kulturní akce zůstanou i nadále zapovězeny. Velkou neznámou navíc zůstává návrat běžného režimu na české hranice, a tedy i celkové uvolnění turistického ruchu. Budou to celkem tedy více než tři měsíce fungování ekonomiky v omezeném režimu, který se nepochybně výrazně projeví na jejím výkonu.
Máme už jeden měsíc v podstatě za sebou, nicméně v rukou žádná tvrdá data, která by ukázala, jak se s omezeným režimem dokázal vyrovnat podnikatelský sektor. První údaje z trhu práce zatím nenaplnily některé katastrofické scénáře propouštění, byť změnu trendů na tomto trhu již docela jasně naznačily. Včera zveřejněná březnová inflace nám zase ukázala, jak se ceny zboží a služeb vyvíjely v první polovině tohoto měsíce, tedy před zavedením nouzového stavu. Ve srovnání s únorem poklesla o tři desetiny procentního bodu, a to především zásluhou zlevňování pohonných hmot postupně reagujících na rekordní propad cen ropy na světových trzích. V důsledku dalšího zvýšení cen se potraviny tentokrát staly nejvýznamnějším inflačním faktorem, na prvním místě tak vystřídaly doposud panující náklady na bydlení.
Byť inflace zůstala i tentokrát nad horní hranicí tolerančního intervalu ČNB, čeká ji už velmi brzy rychlý pokles, a ještě v letošním roce by se dokonce mohla vrátit na cílovou úroveň centrální banky. Další zlevňování pohonných hmot tak může vykompenzovat schválené zvýšení spotřebních daní, a navíc zafunguje i vyšší srovnávací základ z loňského roku, kdy inflace prudce mířila vzhůru. Změny na realitním a energetickém trhu by se postupně měly zase přepsat do nákladů na bydlení a rovněž inflaci korigovat směrem dolů. Nejistota tak bude dál panovat především u potravin. V každém případě inflace dál nebude limitovat rozhodování centrální banky, která nejspíše na svém dalším zasedání znovu sníží svoji hlavní úrokovou sazbu. Pokud ČNB vydrží vyčkat až do nejbližšího pravidelného zasedání (7. května), bude mít v rukou i březnové - ještě horké - výsledky z reálné ekonomiky.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna se během včerejšího dne držela bez větších výkyvů, které byly pro ni charakteristické v posledních týdnech, okolo úrovně 26,85 EUR/CZK. Zdá se, že výprodeje ze strany zahraničních investorů výrazně zpomalily, a koruna tak získala čas na stabilizaci. Její atraktivitu sice dál snižuje vidina ještě nižších úrokových sazeb, o nichž naposledy mluvil i člen bankovní rady Vojtěch Benda. Zmínil, že není vyloučeno ani mimořádné zasedání bankovní rady ještě do pravidelného květnového zasedání, na kterém se již budou centrální bankéři rozhodovat s novou prognózou v rukou. Současně se jako už další více méně postavil proti kurzovým intervencím a záporným sazbám. Korunu tak bude dál „řídit“ především nálada na globálních trzích.
Zahraniční forex
Eurodolar aktuálně zaparkoval pod hranicí 1,10 a vyčkává na další impulsy, které mohou přijít v průběhu dne. Pomineme-li výsledky francouzské a italské inflace za březen, tak zajímavé budou zejména americké maloobchodní tržby za březen a výsledek podnikatelské nálady z New Yorku. Obě čísla budou již zatížena epidemií, přičemž v prvním případě pomohou ke zpřesnění odhadu amerického HDP za první kvartál.
Polský zlotý, který postupně maže ztráty, dnes bude sledovat výsledek březnové inflace. Ta zřejmě v důsledku nižších cen ropy zpomalí. Pro zlotý však může mít důležitější dopad dění na globálních trzích a to jak se vyvíjí averze k riziku (jež prozatím dle klesá).
Ropa
Ropa Brent se v průběhu včerejšího obchodování dostala opět pod tlak, když odepsala téměř 6 % a její cena se sesunula zpět pod hranici 30 dolarů za barel. Reakce trhu na rekordní dohodu aliance OPEC+ na produkčních škrtech v rozsahu téměř 10 mil. barelů denně tak zůstává přinejlepším smíšená a spíše než optimismus ohledně svižného cenového oživení reflektuje přetrvávající nejistotu a obavy z bezprecedentního výpadku ropné poptávky. Nakonec, včerejší aktualizovaný výhled Mezinárodního měnového fondu nebyl v tomto ohledu vůbec povzbudivý, neboť předpovídá pokles globální ekonomiky v tomto roce o 3 %, tedy nejhlubší propad za posledních 90 let.