Money and Banking poukazuje na to, že pohled na oficiální inflační čísla v USA hovoří o prudkém propadu cen. A to i v případě, že z cenového indexu vyloučíme ceny potravin a energií. Jde o nový trend? Nachází se americké hospodářství v deflaci? Podle M&B zní krátká odpověď „ne“ a vysvětluje proč.
Pandemie vyvolává výrazný nabídkový i poptávkový šok. Pokud by byla dlouhodoběji postižena zejména poptávka, docházelo by k poklesu inflace a bylo by třeba expanzivní ekonomické politiky. Kdyby naopak dominovala kontrakce nabídky, inflace by měla tendenci růst a nakonec by bylo třeba tlumit poptávku, aby se zabránilo vysoké inflaci. Běžně je k posouzení inflace k dispozici dlouhá řada indikátorů. Současný vývoj v ekonomice a uzavření řady firem a sektorů ale může podle M&B výrazně snižovat jejich vypovídací schopnost.
Na jedné straně je tedy správné měření vývoje cen významné pro nastavení vhodné ekonomické politiky. Na straně druhé se ale nyní pohybujeme v prostředí, které přináší z hlediska měření inflace velkou výzvu. V USA se v této oblasti nejčastěji používá index spotřebitelských cen CPI a cenový index výdajů na osobní spotřebu PCE. Ten na rozdíl od CPI odráží i výdaje nepřímé, třeba na zdravotní péči. Váhy jednotlivých položek se u CPI mění po dvou letech, váhy druhého indexu průběžně.
I v běžných časech jsou s běžnými inflačními měřítky problémy, protože struktura spotřeby se neustále mění, dochází ke změnám kvality výrobků a podobně. M&B tvrdí, že kvůli těmto faktorům je oficiální inflace vychýlená směrem nahoru - u CPI na roční bázi asi o 0,85 procentního bodu a u PCE přibližně o 0,5 procentního bodu. Současná pandemie ale přináší komplikace, které jsou úplně jiného rozměru. Řada cen totiž není ani k dispozici, protože obchody dané zboží nemají na skladě a neprodávají jej. Problém je i s průzkumy, na kterých část dat závisí. A v neposlední řadě došlo k velké změně ve struktuře nákupů. Prudce klesly prodeje automobilů či letenek, opak platí o potravinách nebo alkoholu.
M&B tvrdí, že zatímco poslední data z USA ukazují, že inflace rychle klesá, detailní analýza naznačuje, že změny nejsou tak výrazné. „Na základě omezených dostupných informací se domníváme, že inflace se trendově pohybuje mezi 1,5 – 2 %. Více se samozřejmě dozvíme v následujících měsících,“ píše portál. Vyšší váhu je podle něj vhodné dávat na PCE, protože ten více odráží změny ve struktuře poptávky a lépe filtruje ty největší přechodné jevy.
Zdroj: Money and Banking, Stephen G. Cecchetti, Kermit L. Schoenholtz