V březnu o více než polovinu, v dubnu o tři čtvrtiny a v květnu znovu o polovinu propadl trh s novými osobními automobily v EU. Alespoň tak vyznívají výsledky registrací nových vozů, které dnes zveřejnila belgická ACEA. Za prvních pět měsíců letošního roku se tak trh měřený počtem registrací smrsknul o téměř 42 %, respektive o 2,3 milionů vozů. Důvody netřeba dalece hledat, je to koronavirus a vše s ním spojené, co se dá označit jako nabídkový šok.
Tedy v první chvíli rozpad dodavatelských řetězců, který znesnadnil zásobování výroby, následně pak uzavření autosalónů a dobrovolné odstávky výroby evropských automobilek. Z tohoto pohledu je třeba čísla vnímat a zbytečně (alespoň prozatím) nepřeceňovat. To podstatné z nich totiž hned tak nevyčteme.
O úspěšném restartu odvětví totiž spíše než samotné obnovení výroby rozhodne zákazník, zejména ten z EU, který nakupuje většinu evropské produkce. Tamní spotřebitel ovšem v posledních měsících řešil jiné problémy, než výběr vhodného nového vozu, takže nezbývá než sledovat sílu, s jakou se po uvolnění restrikcí budou zákazníci vracet do autosalónů. V první fázi „normalizace“ sice nejspíš uvidíme realizaci odložených nákupů, avšak z průzkumů mezi spotřebiteli už jasně vyznívá, že zájem pořídit si nový vůz v následujících dvanácti měsících značně opadl. Spásu nemusí přinést ani doposud silnější firemní poptávka, neboť škrty investic v časech recese dopadají právě na nákupy dopravních prostředků. A s ohledem na vyexpandované nákupy v posledních letech prostor pro omezování rozhodně existuje. Zapomenout však nelze ani na třetinu výroby celého odvětví, které míří za hranice EU, tedy především do USA, Číny a Japonska, kde se rozhodně o plošném zvýšení zájmu o auta hovořit rovněž nedá.
Automobilový průmysl tak čeká další těžké, tentokrát post-koronové období, kdy bude o to více podstatné sledovat vývoj nových objednávek nebo zaměstnanosti v tomto pro střed Evropy zásadním odvětví, ve kterém se vlastně i rozhoduje o rychlosti návratu konjunktury. Prozatím sice máme v rukou pouze měkká data za květen, kdy většina výrobců obnovila výrobu, avšak i ta vyznívají z pohledu nových zakázek málo nadějně, řekneme-li to eufemisticky.
TRHY
CZK a dluhopisy
EUR/CZK. Jak se zdá, stávající úrokový diferenciál, který hraje v její prospěch, může vydržet i nadále. Další z centrálních bankéřů, tentokrát viceguvernér Mora připustil, že si ČNB může přes léto dovolit vyčkávat, vyhodnocovat své dosavadní kroky a diskutovat o možnostech použití nekonvenčních nástrojů. Před začátkem „karantény“ před zasedáním se tak sešlo hned několik hlasů pro stabilitu sazeb, respektive zachování stávajícího nastavení měnové politiky. Nicméně alespoň nějakého náznaku ohledně použití nekonvenčních nástrojů by se trhy po zasedání ČNB mohly dočkat už příští středu.
Zahraniční forex
Nečekaně dobrá květnová čísla za maloobchod a průmysl v květnu spolu s neutrálním vystoupením šéfa Fedu Powella v Kongresu pomohla eurodolar stlačit zpět pod hladinu 1,13. Především maloobchodní tržby vypadají neuvěřitelně, neboť tzv. kontrolní skupina, jež vstupuje do HDP, již dosáhla úrovní z února.
Přesto americká ekonomika a s ní i třeba dolar nemají vyhráno, neboť epidemie se šíří na jihu USA a je klidně možné, že některé státy budou muset přijmout nová restriktivní opatření.
Dnes další týdenní data z amerického trhu práce a repete vystoupení šéfa Fedu v Kongresu.
Jak se dalo očekávat, polská centrální banka ponechala svoji politiku beze změny, nicméně komentář NBP k rozhodnutí byl i tak zajímavý a to směrem ke kurzu zlotého. V komentáři se objevila narážka na to, že přizpůsobení (čti depreciace) kurzu se jeví jako nedostatečná s ohledem na šok, který polská ekonomika podstupuje. Jinak řečeno NBP by se zřejmě nelíbilo, pokud by zlotý zpevnil. I díky tomu se pár EUR/PLN posunul vzhůru. Samozřejmě, že ze střednědobého hlediska takové komentáře NBP nejsou pro zlotý pozitivní a dost limitují eventuální posílení, pokud se rizikovým aktivům bude dále dařit, neboť PLN se může bát slovní či dokonce faktické intervence zabraňující dalším ziskům.