Co všechno by vlastně měl dělat management firmy a její ředitel? Podle známého ekonoma z Harvardu N. Gregoryho Mankiwa jde o jednu z klasických ekonomických otázek, která může hodně nabýt na významu kvůli blížícím se prezidentským volbám v USA.
Mankiw je autorem řady učebnic ekonomie a na stránkách The píše, že v těch jeho i v řadě jiných se v souvislosti s odpovědí na uvedenou otázku většinou píše o maximalizaci zisků či hodnoty společnosti. Tento pohled ale mnozí kritizují s tím, že je příliš úzký. Mezi kritiky se řadí i demokratický kandidát na pozici amerického prezidenta Joseph R. Biden.
Biden tvrdí, že je načase opustit koncept akcionářského kapitalismu, protože firmy mají odpovědnost i k zaměstnancům, komunitě, zemi, kde podnikají. Podobná slova zní podle Mankiwa vznešeně a může se zdát, že jejich pravda je evidentní. Jenže ekonom navrhuje, abychom si například představili ředitele nějaké automobilky, kterému management přinese návrh: Zavřeme továrnu na výrobu aut se spalovacími motory a postavíme továrnu na výrobu elektromobilů.
Podle tradičního pohledu by se vedení firmy rozhodlo podle toho, co přinese vyšší zisky akcionářům. I takové rozhodování je hodně složité kvůli neustále se měnícímu prostředí, technologiím a tak dále. Ale v popsané situaci by to nebylo nic proti tomu, kdyby vedení firmy postupovalo tak, jak navrhují lidé, jako je Biden. Muselo by zvážit to, jak by trpěli propuštění lidé ze staré továrny a co by získali ti, kteří by našli zaměstnání v továrně nové. K tomu by vedení muselo nějak odhadnout dopad na místní komunity. Co když by nová továrna byla třeba v Mexiku místo v USA? Měly by být brány do úvahy národní zájmy? A jak odhadnout dopad elektromobilů na emise? A jak tohle všechno vážit proti zmíněné maximalizaci zisků pro akcionáře, kteří do firmy vložili své peníze?
Mankiw také vysvětluje, že vedení firmy je často motivováno tím, jak se hýbe cena akcie společnosti. Pokud by ale mělo za cíl např. prospěch celé země či komunity, není jak sledovat skutečné výsledky, úspěchy a neúspěchy. Ekonom se tedy domnívá, že bychom neměli zavrhovat systém, ve kterém firmy, spotřebitelé a zaměstnanci sledují každý své zájmy a ve výsledku je to nejvýhodnější pro všechny.
Na druhou stranu je ale podle ekonoma důležité, aby v systému dobře fungovala vláda, která zajistí vymáhání vlastnických práv, zamezí korupci a udrží vládu práva. K tomu je třeba, aby v ekonomice fungovala záchranná sociální síť, která pomáhá všem, kdo na tom nejsou ekonomicky dobře. „Svět potřebuje lidi, kteří se budou starat o dobro celé společnosti. Nejsou jimi ale ředitelé firem, jsou to volení politici,“ píše Mankiw. A dodává, že současná americká vláda se tak ale nechová a on proto bude volit Bidena. S tím, že ten snad znovu zváží svůj pohled na to, jak by měly fungovat korporace.
Zdroj: NYT