Zatímco se vyspělé ekonomiky napříč světem pomalu vzpamatovávají z drtivého dopadu pandemie, některé rozvíjející se ekonomiky jsou na tom podstatně hůře. Příkladem budiž Turecko, které se souběžně s korona krizí ocitá na prahu krize měnové; lira v posledních dnech rekordně oslabuje, což evokuje vzpomínky na kolaps turecké měny z léta roku 2018.
Ještě v průběhu června a července se kurz liry vůči americkému dolaru držel téměř nehnutě pod hranicí 7,0 USD/TRY, stabilizován intervencemi ze strany turecké centrální banky. V srpnu však výprodeje nabraly na obrátkách, a to navzdory globálně slabému dolaru, což značí, jak vážné jsou hospodářské problémy Turecka. K chronickému deficitu běžného účtu, nekontrolovanému úvěrovému boomu nebo vysoké inflaci se nyní přidal také strádající turistický sektor, což podkopává důvěru obyvatelstva ve vlastní měnu. A není proto divu, že právě ze strany obyvatel dochází ke svižné dolarizaci, která podněcuje oslabování liry.
Turecká centrální banka přitom již nemá dostatek devizových rezerv, aby dále podporovala domácí měnu (rezervy pokrývají méně než polovinu krátkodobého zahraničního dluhu). Proto centrální bankéři sáhli k nestandardnímu kroku v podobě ukončení jednotýdenních repo aukcí (8,25 %) a financují bankovní sektor pouze skrze dražší overnight facilitu (9,75 %). Přestože tak de facto došlo ke zpřísnění měnové politiky, centrální banka zůstává – zjevně pod politickým tlakem prezidenta Erdogana – nadále výrazně za křivkou.
Jaké jsou možné scénáře dalšího vývoje? Ve hře je agresivní zvýšení úrokových sazeb, které by podobně jako v létě 2018 mohlo zastavit propad liry (nejbližší měnově-politické zasedání je na programu 20. srpna). Problémem nicméně je, že žádoucí měnová restrikce by zároveň přiškrtila ekonomiku, a to v tu nejméně vhodnou dobu. Alternativou je nechat liru dále prudce oslabovat, což by nicméně přineslo silné inflační tlaky a ohrozilo finanční stabilitu z titulu značného cizoměnového zadlužení korporátního sektoru. Daň za diletantskou hospodářskou politiku posledních let je tedy v případě Turecka jasná – na stole leží pouze řešení špatná a ještě horší.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna si v průběhu včerejšího obchodování vůči euru připsala pár haléřů a vrátila se zpět pod hranici 26,20 EUR/CZK. Aktuálně je zhruba o 2 % silnější, než očekává nejnovější prognóza ČNB zveřejněná teprve minulý týden, a předpokládající pro toto čtvrtletí průměrný kurz 26,70. Posílení koruny z pohledu centrální banky zpřísňuje měnové podmínky a modelovou reakcí na něj by měl být pokles úrokových sazeb. Alespoň tak vyznívá citlivostní scénář, který ČNB rovněž zveřejnila (viz https://bit.ly/3iABMJc, strana 23). Vzhledem k celkovým zvýšeným nejistotám se však stále jeví jako pravděpodobnější, že ČNB zůstane i nadále ve vyčkávacím módu. Mnohem podstatnější, než krátkodobá volatilita trhů pro ni budou podrobná data z ekonomiky včetně zítřejší inflace, u které ČNB očekává další odchýlení od horní hranice cílového intervalu.
Zahraniční forex
Americký dolar opatrně maže ztráty a to přesto, že dohoda ve Washingtonu nad novým fiskálním balíkem vázne. Na druhou stranu ovšem rostou americké sazby, což může být jednak odrazem amerických dat, která nebyla vůbec špatná (jádrová výrobní inflace či týdenní maloobchodní tržby stouply), a také faktu, že trh dluhopisů čeká na dnešní masivní aukci. Kromě toho, jak dnes odpoledne dopadne, bude trh dopoledne monitorovat výsledek evropského průmyslu (za červen) a odpoledne nepochybně i americkou červencovou inflaci. Ta se v červenci zjevně odrazila ode dna, což může být pro dolar lehce pozitivní zprávou.
Ropa
Severomořská ropa Brent v průběhu včerejšího obchodování mírně ztrácela a pod úroveň 45 USD/barel sestoupila navzdory povzbudivým fundamentálním číslům. K těm se řadí pokles zásob surové ropy ve Spojených státech (-4,4 mil. barelů), který reportoval Americký petrolejářský institut, předskokan dnešních oficiálních čísel od EIA.
Právě americká agentura včera publikovala svůj aktualizovaný výhled na globální ropný trh. Zatímco pohled na poptávku nedoznal výraznějších změn, nabídková strana trhu byla revidována významně, a to zejména z titulu nižší produkce ropy ve Spojených státech. EIA zpětně revidovala především červnovou produkci z 10,9 na 9,8 mil. barelů denně, přičemž nižší domácí těžbu očekává také na konci roku 2020 a 2021. Ve výsledku tak americká agentura předpokládá, že v tomto roce bude globální ropný trh v relativně nižším přebytku (1,1 mil. barelů denně), zatímco v příštím roce se již přehoupne do deficitu v rozsahu 0,8 mil. barelů denně.