V otravném mediálním stínu COVIDu a brexitu, který se ve finančních médiích táhne pěkně dlouho, poněkud zapadla jedna velmi zajímavá regionální událost – intervence polské centrální banky proti zlotému. Nic sice není potvrzeno, ale vše nasvědčuje tomu, že v pátek odpoledne NBP prodávala zlotý (a nakupovala devizy), přičemž oslabila polskou měnu o přibližně 2 %. První a jediná otázka, která nás v souvislosti s akcí NBP napadne, je pochopitelně – proč?
Pravdou je, že polská intervence není úplným výstřelem ze tmy, neboť NBP již několik měsíců po sobě v komentářích ke svým měnovým rozhodnutím varovala, že “tempo (post pandemického) oživení může být zpomaleno absencí viditelného a dlouhodobého přizpůsobení (čti oslabení) kurzu zlotého, jež by odpovídalo globálnímu pandemickému šoku a spuštěné uvolněné měnové politice NBP”. V pátek se ukázalo, že trh nebral toto souvětí v komentáři NBP dostatečně vážně.
Při analýze intervenční motivů NBP se našinec nutně nemůže ubránit analogii s devalvační epizodou ČNB, která se odehrála v listopadu 2013. Ačkoliv varování v komentářích ČNB a NBP ohledně silné měny vypadají podobně, tak v politice české a polské centrální banky je jeden zjevný rozdíl. ČNB se opravdu v roce 2013 a 2014 potýkala s deflací a devalvace byl nástroj, který vůči ní při nulových úrokových sazbách mohla použít. Ovšem v dnešním Polsku, kde deflace nehrozí (je nad cílem 2,5 %) a navíc NBP si již našla jiný nástroj, jak měnovou politiku uvolňovat v podmínkách nulových sazeb (nakupuje vládní dluhopisy), je situace jiná. Zde vše nasvědčuje tomu, že jde o tradiční politiku “ožebrač svého souseda”, kdy země provede devalvaci své měny, aby zajistila konkurenční výhodu svým vývozcům na úkor producentů z ostatních zemích. Takto to ostatně zcela bez okolků potvrdil i polský centrální bankéř Rafal Sura.
Dodejme, že tato hospodářská politika není v civilizovaných zemích v dnešní době zvykem, byť to, co v roce 2013 ČNB provedla, by se za něco takového mohlo (nepřímo) považovat. Každopádně absurditu polské intervenci navíc dodává fakt, že zahraniční obchod a běžný účet platební bilance je v historickém přebytku a devizové rezervy díky masivním transferům z fondů EU činí 108 miliard euro.
*** TRHY ***
CZK a dluhopisy
Strach z brexitu, mutanta Covidu a především intervence NBP proti zlotému přechodně oslabily korunu nad hranici EUR/CZK 26,30.
Kauza brexitu každopádně zatím nemizí a zřejmě se bude hrát až do Silvestra, takže na nějaké velké zisky to před koncem roku zatím nevidíme, byť očkování proti Covidu se v USA a velké Británii úspěšně rozjelo.
Zahraniční forex
Britská libra zůstává velmi volatilní, neboť zprávy o průběhu závěrečných jednáních o brexitu se mění každou hodinou v závislosti, kdo se k nim vyjadřuje. Aktuálně to vypadá na to, že tvrdý oříšek v jednáních představují požadavky francouzských rybářů. Pozici libry navíc ztěžuje šíření nákazy na britských ostrovech, které vedlo k dalšímu tvrdému lockdownu. Trh si tak pomalu staví pozice na to, že Bank of England na svém prvním zasedání v roce 2021 (4. února) může snížit úrokové sazby (možná i do záporu – aktuálně je sazba 0,1 %).
Živo je i ve střední Evropě, kde hlavní událostí byla intervence NBP proti zlotému v pátek odpoledne. Zlotý a forint se pokoušejí část ztrát smazat, ale vyšší averze k riziku, indukovaná možným tvrdým brexitem, oživení středoevropských měn fakticky znemožňuje.
Akcie
Akcie včera po celém světě významně padaly. Index S&P 500 na začátku dne směřoval k nejhoršímu propadu za posledních téměř osm týdnů. Sentiment se však později obrátil a většina titulů větší ztráty nakonec umazala. Tesla, která se stala jeho posledním „nováčkem“, odevzdala 4 % v prvním dnu obchodování. Naopak, dařilo se velkým bankovním domům, když FED znovu povolil zpětné odkupy jejich akcií v prvním čtvrtletí příštího roku, a to až do objemu 11 miliard amerických dolarů. Wall Street: Dow Jones+ 0,1 %; S&P -0,4 %; Nasdaq -0,1 %.