Vpád Trumpových příznivců do washingtonského Kapitolu v průběhu jednání o potvrzení výsledku voleb si ve středu vyžádal čtyři oběti. Ženu, o jejímž úmrtí média informovala dříve a která podle nich patřila k podporovatelům současného prezidenta, zastřelila kapitolská policie. Podle šéfa washingtonské policie Roberta Conteeho bylo v souvislosti s obsazením Kapitolu zatčeno 52 lidí. Trumpovi byl pro jeho výroky dočasně odstaven účet na Twitteru, po ovládnutí násilí projednávání výsledku voleb oběma komorami amerického Kongresu pokračuje.
Bezmála 50 lidí policie zadržela kvůli porušení zákazu vycházení, který od půlnoci SEČ zavedla starostka metropole Muriel Bowserová; 26 z nich bylo zadrženo v areálu Kapitolu. Další lidé byli zadrženi kvůli držení střelných zbraní bez potřebných povolení, píše agentura Reuters.
Trumpovi příznivci vtrhli do budovy Kongresu ve chvíli, kdy obě komory jednaly o potvrzení hlasů volitelů z jednotlivých amerických států. Ty mají formálně potvrdit vítězství Trumpova soupeře Joea Bidena. Nynější prezident však porážku opakovaně odmítá s tím, že hlasování provázely rozsáhlé podvody. Svá tvrzení zopakoval i poté, kdy dav pronikl do Kapitolu.
Trump ve svých vyjádřeních jednání svých přívrženců dosud neodsoudil. "Tyhle věci se stávají, když vezmete posvátné drtivé volební vítězství (...) skvělým patriotům, se kterými se tak špatně a nespravedlivě zacházelo po tak dlouhou dobu. Běžte domů s láskou a v míru. Pamatujte si tento den navždy!" napsal prezident na twitteru. Sociální síť však jeho příspěvek skryla a následně jeho účet na 12 hodin zablokovala. Video s Trumpovým středečním vystoupením smazal rovněž server Youtube i společnost .
Podle listu The Washington Post se střetli Trumpovi příznivci s dalšími protestujícími také na jiných místech hlavního města USA, například severně od Bílého domu. Někteří demonstranti používali slzný plyn či tasery, situaci nakonec uklidnila policie.
Starostka Washingtonu později prodloužila stav nouze v metropoli na následující dva týdny - tedy až do doby, kdy se má prezidentského úřadu ujmout nový prezident Biden. "Prezident Trump i nadále rozdmýchává zuřivost a násilí," zdůvodnila rozhodnutí Bowserová. Stav nouze vyhlásila i sousední Virginie a tamní guvernér rovněž zavedl zákaz vycházení ve městěch Alexandria a Arlington, jež leží vedle Washingtonu.
Obsazení Kapitolu a nepokoje na půdě nejvyšších amerických institucí odsoudil šéf americké diplomacie Mike Pompeo, který ho označil za nepřijatelné. "Procestoval jsem hodně zemí a vždy jsem podporoval právo všech lidských bytostí na poklidnou demonstraci za jejich přesvědčení a zájmy. Ale násilí ... se nemůže tolerovat doma ani v zahraničí," napsal ministr zahraničí.
Kongres jedná o potvrzení výsledku voleb, demokraté ovládnou po volbě v Georgii také Senát
Kongres ve středu zahájil společné jednání obou komor, při němž měly být formálně sečteny hlasy volitelů z jednotlivých států a vyhlášen vítěz voleb, kterým je demokrat Joe Biden. Trump však svou prohru již asi dva měsíce odmítá uznat a odvolává se přitom na údajné volební podvody, pro něž však nedokázal předložit soudům přesvědčivé důkazy. Jeho výroky odmítl i jemu blízký někdejší ministr spravedlnosti a řada federálních úřadů.
Po vniknutí demonstrantů do Kongresu řada lidí na prezidenta naléhala, aby vyzval svoje podporovatele k odchodu. To sice Trump učinil, nicméně nadále trval na svých nepodložených tvrzeních o podvodech a násilným protestujícím vyjádřil ve videu na sociálních sítích podporu a sympatie. Platformy následně jeho vzkaz smazaly.
Po bok dění v Kongresu promluvil také pravděpodobný výsledek senátních voleb v Georgii. Kandidáti Demokratické strany zvítězili v obou kláních senátních voleb v americkém státě Georgia a demokraté tak budou napříště kontrolovat kromě Sněmovny reprezentantů i Senát. Podle prognóz agentury AP či agentury Edison Research zvítězili v úterních volbách v Georgii demokraté Raphael Warnock a Jon Ossoff, kteří porazili stávající republikánské senátory Kelly Loefflerovu a Davida Perduea. Kontrola nad Senátem je klíčová například při schvalování postů ve vládě. Pokud se prognózy médií potvrdí, budou mít demokraté a republikáni v Senátu shodně 50 mandátů. Při vyrovnaném poměru hlasů má v této komoře Kongresu rozhodující slovo jeho předseda, kterým je v americkém systému viceprezident. A tato funkce bude od 20. ledna stejně jako ta prezidentská v rukách Demokratické strany.
Po násilí stvrzování voleb pokračuje
Americký Kongres po ovládnutí násilí znovu jedná o potvrzení výsledků prezidentských voleb poté, co ve středu schůzi narušili příznivci prezidenta Donalda Trumpa, kteří násilně vnikli do washingtonského Kapitolu. První námitku proti výsledku hlasování volitelů ve státě Arizona téměř jednohlasně zamítl Senát a následně i Sněmovna reprezentantů. Menší z komor Kongresu po půlnoci místního času (06:00 SEČ) smetla ze stolu i stížnost na hlasování v Pensylvánii, ve sněmovně se v tu chvíli stále projednávala.
Námitku ohledně Arizony Senát odmítl poměrem 93 hlasů ku šesti. Část republikánských senátorů, kteří plánovali stížnost podpořit, změnila názor poté, co Kapitol obsadili Trumpovi příznivci, píše AP. Ve druhé komoře námitku na arizonský výsledek odmítlo 303 členů, pro jich bylo 121.
Jasnou většinou odmítl Senát po rychlém projednání i stížnost na výsledek v Pensylvánii, kterou podpořilo sedm republikánských členů Kongresu. Jejich stranický kolega Mike Lee se proti iniciativě naopak jasně vymezil, když svůj záporný hlas oznámil slovy "ani omylem", napsal list The .
Lídr republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell následně prohlásil, že již nečeká projednávání žádné další námitky proti započítání volitelských hlasů. Po hlasování ve Sněmovně reprezentantů o Pensylvánii by tak mohl proces uzavření prezidentské volby skončit poměrně rychle, odhaduje AP.
Společným zasedáním dvou komor Kongresu končí zákonem daný proces formalizace výsledku voleb, které vyhrál kandidát Demokratické strany Joe Biden. Republikáni ve středu odpoledne hned zkraje jednání podle očekávání napadli výsledek z Arizony a obě komory pak začaly o bodu samostatně debatovat. Rozpravy ale přerušil právě vpád Trumpových stoupenců, které předtím prezident v projevu vyzval, aby se vydali k budově Kongresu.
Stížnosti na průběh voleb
Stížnosti republikánských zákonodárců na výsledky voleb vycházely z nepodložených tvrzení o manipulaci s výsledky a neměly žádnou šanci na úspěch. Pro odmítnutí volitelských hlasů z daného státu by musely námitku podpořit obě komory Kongresu, což bylo vzhledem k demokratické většině ve sněmovně vyloučené.
Někteří republikánští poslanci před propuknutím nepokojů naznačili, že hodlají podobné stížnosti jako v případě Arizony a Pensylvánie vznést i u několika dalších států. Několik z nich však ve světle násilí na půdě Kongresu změnilo názor, včetně senátorky Kelly Loefflerové, která v úterý v Georgii neobhájila svůj mandát ve volebním souboji s kandidátem demokratů.
"To, co se v těchto komorách stalo, je neomluvitelné," uvedla Loefflerová, která chystala námitku na výsledek prezidentských voleb ve svém domovském státě Georgia. Stížnosti nepřednesou ani senátoři za Montanu a Indianu.
"Snažili se narušit naši demokracii. Nepodařilo se jim to," uvedl na začátek obnoveného setkání a před hlasováním o Arizoně šéf senátní většiny McConnell. "Neúspěšná vzpoura" podle něj jen vyjasnila úkol Kongresu. "Potvrdíme vítěze loňských prezidentských voleb," oznámil. Lídr demokratických senátorů Chuck Schumer následně nazval Trumpa demagogem a ty, kteří pronikli do Kapitolu, "domácími teroristy".
Trump krátce před útoky: Nikdy neuznáme porážku
Nikdy se nevzdáme, nikdy neuznáme porážku, řekl americký prezident Donald Trump svým podporovatelům ve Washingtonu před následnými útoky na Kapitol. Znovu bez předložení důkazů hovořil o podvodu, který jej připravil o údajné vítězství v listopadových volbách. "Naše země toho měla už dost," řekl Trump tisícům svých podporovatelů, mezi nimiž byla podle amerických médií řada příznivců krajně pravicových skupin. "Nemůžete uznat porážku, když jde o krádež," dodal prezident a znovu opakoval svá nepodložená tvrzení o volebních podvodech. Všechny stížnosti jeho týmu však odmítly soudy a nepodpořili je ani volební činitelé v jednotlivých státech.
Trump také znovu útočil na média a technologické společnosti provozující sociální sítě, které označil za nepřátele státu a označil je za největší nebezpečí pro americkou demokracii. Kritice neušli ani někteří republikáni, kteří v posledních týdnech odmítli prezidenta dále podporovat ve snaze podrýt výsledek voleb, které federální úřady označily za bezpečné a spravedlivé. Prezident také nadále tlačil na viceprezidenta Pence, aby při schůzi, které předsedá, odmítl oficiálně prohlásit Bidena příštím prezidentem po sečtení hlasů volitelů, což je povinnost, kterou mu ukládá ústava. Podle expertů viceprezident nemá právo v tento moment do voleb zasahovat.
Ohlasy ze světa
Násilí na půdě nejvyšších amerických institucí je podle představitelů Británie, Německa, Francie, NATO i ČR šokující a ostudné. Prezidenta Trumpa i jeho příznivce politici z jiných zemí vyzvali k respektování demokracie.
"Ostudné výjevy v americkém Kongresu. Spojené státy po celém světě platí za demokracii a nyní je zásadní, aby došlo k mírumilovnému a spořádanému předání moci," napsal na twitteru britský premiér Boris Johnson.
Německý ministr zahraničí Heiko Mass Trumpovi vzkázal, aby přijal rozhodnutí amerických voličů, kteří v prezidentských volbách zvolili jeho soupeře Joea Bidena. Odcházející hlava státu hlasování dlouhodobě a bez důkazů označuje za podvod. Násilí podle Maase způsobila právě Trumpova štvavá rétorika. "Nepřátelé demokracie budou z těchto příšerných výjevů z Washingtonu nadšení," napsal Maas na twitteru a Trumpa i jeho voliče vyzval, aby přestali s "pošlapáváním demokracie".
Násilí vůči americkým institucím odsoudil i francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian, podle kterého jde o "vážný útok na demokracii". "Vůle a volba amerického lidu se musí respektovat," napsal na twitteru.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dění ve Washingtonu označil za "šokující" a uvedl, že výsledek demokratických amerických voleb musí být respektován.
"Jsme samozřejmě znepokojeni a situaci sledujeme minutu po minutě," sdělil kanadský premiér Justin Trudeau stanici News 1130. "Myslím si, že americké demokratické instituce jsou silné a doufejme, že se všechno brzo vrátí do normálu," dodal premiér.
Trumpa ostře odsoudili bývalí američtí prezidenti George Bush či Barack Obama, kritiku vznesl také Bill Gates. "Násilí ve Washingtonu není dobrý příklad pro země usilující o demokracii," uvedl večer šéf české diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD).
(Zdroj: čtk, ČT, AP, Reuters, Bloomberg)