Ekonom John Cochrane má na svém populárním blogu nový příspěvek nazvaný „Gamestop: Opět další déja vu roku 1999?“ Jeho úvahy si všímá další známý ekonom Scott Sumner, který se ptá, co takový nadpis může ve skutečnosti znamenat. Poukazuje na to, že kdybychom si v roce 1999 koupili akcie v indexu Nasdaq a drželi je dodnes, budeme realizovat vysokou návratnost. Míní tedy Cochrane, že Gamestop zakoupený dnes za 325 dolarů bude mít za 22 let hodnotu 1 300 dolarů a k tomu ještě bude vyplácet dividendy? A neukazuje tento příklad něco významnějšího o investování a bublinách?
„Nemyslím, že Cochrane měl na mysli právě toto, zdá se, že jeho pohled na budoucnost zmíněné akcie je skeptický,“ píše Sumner, který podle svých slov používá uvedený příklad jako demonstraci jedné podstatné věci: Ač je rok 1999 považován za vrchol technologické bubliny, ve skutečnosti „není moc důkazů o tom, že tehdy nějaká bublina existovala.“ Pokračuje s tím, že když se bitcoin obchodoval za 2 dolary, psal, že pravděpodobně nejde o bublinu, protože žádná taková věc, jako jsou bubliny, neexistuje. Stejně tak ale psal o tom, že většina aktiv, jakými je bitcoin či spekulativní akcie, nakonec zkolabuje. Jak tato dvě tvrzení skloubit?
Sumner vysvětluje, že můžeme například předpokládat, že u podobných aktiv, jako je bitcoin či jakými byl , a podobně, nakonec uspěje jen asi 10 % z nich. Hodnota zbytku padne po čase k nule. Jenže i pak bude diverzifikované portfolio složené z těchto investic generovat návratnost, která bude vysoko nad návratností celého trhu a zajistí to právě oněch 10 %. Tyto společnosti a aktiva totiž dosáhnou mimořádného úspěchu.
Investoři jsou si podle ekonoma vědomi, že u podobných sázek s vysokým rizikem přijde úspěch jen u malé části z nich. Většina z nich neuspěje, což u řady lidí potvrdí jejich dojem, že šlo celkově o bublinu. Jenže takoví lidé se mýlí – „budou si vždycky pamatovat, že odhadli, jak padne Pet.com, ale nepamatují si, že nekoupili za 7 dolarů.“ Nepamatují se, jak byli skeptičtí k tomu, že by prodejce knih na internetu mohl dosáhnou obrovského úspěchu.
Sumner pokračuje s tím, že podle řady názorů se u společnosti Gamestop za poslední týdny nic fundamentálního nezměnilo, ale cena akcie přesto prudce vzrostla. Ekonom se ale ptá, zda je to tak jisté – nemůže mít nějakou hodnotu třeba to, jak známá firma nyní je? Nebo to, že k ní v současnosti může mít řada lidí emocionální vazbu. Sumner dodává, že on žádné počítačové hry nehraje a na firmu nemá názor, ale je podle něj namístě se ptát, jak silný zde má být názor skeptiků.
Celá věc pak ukazuje i to, jak těžké je testovat hypotézu efektivního trhu. Kolaps údajných bublin se zdá být důkazem proti této hypotéze, nicméně podle Sumnera tato hypotéza naopak predikuje, že většina takových bublin zkolabuje. Závěrem pak ekonom radí, aby investoři prostě prodávali akcie, o kterých si myslí, že jsou předražené. K tomu kupovali ty, o kterých se domnívají, že jsou podhodnocené. A za třetí, souhlasí s tím, že trhy jsou ve skutečnosti efektivní.
Zdroj: The Money Illusion