Od začátku roku už uplynuly více než dva měsíce, avšak tvrdých dat z české nebo evropské ekonomiky je zatím pomálu. K dispozici byly zatím jen soft ukazatele v podobě podnikatelských nebo spotřebitelských nálad, které potvrzovaly dobrou kondici průmyslu a vedle toho velmi slabá nebo dokonce chmurná očekávání spotřebitelů. Jedním z mála tvrdých čísel tak prozatím zůstává nezaměstnanost, která v úvodu roku v ČR dál mírně vzrostla.
Podle očištěných dat Eurostatu se míra nezaměstnanosti v úvodu roku dostala na 3,2 % a byla tedy o jednu desetinu procentního bodu výše než v prosinci a o 1,2procentního bodu nad loňskou úrovní. Ačkoliv je to s ohledem na situaci velmi nízké číslo, ČR už fakticky není zemí s nejnižší nezaměstnaností v rámci celé Unie. V lednu ji totiž předběhlo Polsko, kde nezaměstnanost v úvodu roku právě o jednu desetinu procentního bodu poklesla. Samotná ztráta prvenství snad není ani tak významná, jako je rozdíl v trendu na jednotlivých trzích práce. Zatímco v ČR totiž nezaměstnanost pozvolna narůstá, v Polsku a vlastně i v celé Unii už v posledních měsících v podstatě jen stagnuje. Nárůst nezaměstnanosti v ČR je v každém případě jen velmi mírný i v případě, že použijeme tuzemská data z úřadů práce, která mezi nezaměstnané počítají mnohem širší okruh lidí bez práce než evropské harmonizované statistiky.
Na posledních číslech nezaměstnanosti není zajímavý další nárůst v ČR, ale i výrazné zhoršení pozice mladé generace na tuzemském trhu práce. Za poslední rok se totiž míra nezaměstnanosti mladých lidí do 25 let téměř zdvojnásobila na necelých 11 %. Ještě loni v lednu byla přitom ČR zemí, kde mladí lidé najdou práci asi nejsnadněji ze všech evropských zemí, nyní je už čtvrtá. A to bez ohledu na fakt, jak nízkou zde máme celkovou nezaměstnanost nebo rozsáhlou nabídku volných pracovních míst, která nemá v evropském měřítku srovnání. Tedy alespoň z pohledu počtu nabízených pozic, v rámci kterých ovšem dominují především pomocné práce ve výrobě a ve stavebnictví. Nicméně i to je třeba rozdíl ve srovnání s dobou po světové finanční krizi, kdy tu byla rekordní nezaměstnanost, téměř žádná volná pracovní místa a mladých lidí bez práce bylo 3x více než nyní.
*** TRHY ***
Koruna
Koruna v průběhu včerejšího obchodování stejně jako ostatní měny v regionu ztrácela a sunula se až na dohled hranice 26,30 EUR/CZK, což je mimochodem hodnota prognózovaná tuzemskou centrální bankou pro první kvartál. Sílící dolar, respektive pokračování pandemie koruně nesvědčí, stejně jako nejistota délky současného lockdownu. Lze přitom jen těžko hledat argumenty, proč by se dosavadní trend koruny měl v nejbližších dnech obrátit. A zatímco koruna slábne, výnosy dluhopisů a delší úrokové sazby se dál zvyšují. V růstu jim napomáhá nejenom jestřábí rétorika ČNB, ale i očekávaná vysoká poptávka státu po penězích na financování letošní dluhové služby, a především pak plánovaného půl biliónového deficitu. Státu se sice zatím daří získávat nové zdroje, jak o tom svědčí aukce v tomto týdnu, v rámci kterých získalo MF více než 25 mld., nicméně za podstatně jiných podmínek než v úvodu roku. Z potřebných více než 700 mld. si na tuzemském trhu stát zatím půjčil necelé 102 mld.
Zahraniční forex
Šéf americké banky Powell včera přitopil pod kotlem dluhopisů, když ve svém vystoupení nenaznačil dostatečné znepokojení z probíhajícího výprodeje. Naopak Powell utrousil, že inflace ve druhém čtvrtletí v důsledku bazického efektu zrychlí (což je pravdou – čekejme jí na úrovni 3-4 %). Tím poslal výnosy 10letých dluhopisů na roční maxima a zatlačil kurz eurodolaru pod psychologickou hranici 1,20.
Technicky vzato bude nicméně pro pár EUR/USD důležité, zdali se propadne pod hladinu 1,195. O tom zřejmě rozhodnou únorové statistiky z amerického trhu práce dnes odpoledne. Pokud ty výprodej dluhopisů nezabrzdí, tak dolar globálně zpevní a eurodolar si otevírá cestu k úrovním 1,15-1,16.
Rostoucí úrokové sazby ve světě trápí středoevropské měny, které navíc čelí vysoké domácí inflaci v kombinaci s nízkými sazbami. V případě zlotého se dokonce NBP snaží měnu dále uměle oslabit. Bude tedy velmi důležité sledovat, zdali guvernér NBP Glapinski na dnešní tiskovce vezme vnější okolnosti v úvahu či nikoliv. Pokud ne, a hlavní mantrou jeho vystoupení bude důraz na třetí vlnu pandemie v Polsku (s hrozbou snížení sazeb), tak pár EUR/PLN snadno vystoupá k hranici 4,60.
Ropa
Aliance OPEC a Ruska poslala včera ceny ropy o několik procent výše, když rozhodla, že současné produkční limity zůstanou v platnosti až do dubna. Býčí sentiment ropy podpořily také raketové útoky jemenských rebelů na infrastrukturu ropné společnosti Aramco v Saudské Arábii.
Akcie
Včerejší obchodování na trzích v USA se neslo ve velmi negativním duchu. Jediným vítězným sektorem dne byl ten energetický, respektive ropný (Chevron 0,9 %, Exxon Mobil +3,9 %, Occidental +4,3 %). Důvodem byl výrazný růst cen ropy (+4,9 %), která se tak dostala na nová lokální maxima. Nedařilo se technologickým akciím obecně (Apple -1,6 %, Intel -2,6 %, Nvidia -3,4 %, Netflix -1,8 %), nejhůře se pak vedlo těm rizikovějším (u kterých je základem ocenění primárně vidina slibné budoucnosti, nikoliv aktuální hospodaření) například: Tesla -4,9 %, Plug Power -8,7 %, Fuelcell -10,7 %, Novavax -13,9 %).