Státu se tento týden podařilo vypůjčit si na finančních trzích dalších zhruba sedmnáct miliard korun na zalátání letošního plánovaného deficitu státního rozpočtu a na krytí letos splatných bondů. Na to, že je teprve březen, jde o docela vysokou částku, avšak to je zřejmě teprve jen začátek. Pokud vše půjde podle oficiálního plánu, bude stát potřebovat 500 mld. korun na pokrytí schváleného schodku a dalších přes 200 mld. na splátky dluhopisů. Neboli, celkově si tak musí obstarat přes rekordních sedm set miliard korun.
Do poloviny března stát zatím na trhu získal jen něco přes patnáct procent celkové pravděpodobné částky, a to prostřednictvím emisí především střednědobých a dlouhodobých dluhopisů na domácím trhu. Podmínky na trhu jsou přitom týden od týdne stále méně příznivé, neboť výnosy dluhopisů od podzimu téměř soustavně narůstají. Například výnos desetiletého dluhopisu se již dostává na dohled dvouprocentní hranici, nad kterou byl naposledy v roce 2018. Navíc prozatím nic nenasvědčuje tomu, že by se jeho trend měl nějak měnit – tím spíše, že vývoj na trzích dluhopisů v USA a eurozóně je rovněž nepříznivý.
Je všeobecně známé, že si stát bude muset ještě půjčit hodně velký balík peněz, a nejspíš nejenom v letošním roce, protože narůstající strukturální deficit rozpočtu sám o sobě nezmizí. A ačkoliv je celkové zadlužení země v rámci celé EU stále jedno z nejnižších, rychlost, s jakou v posledním roce narůstá, je přece jen velmi nezvykle rychlá. A to navíc v době, kdy ČNB vytvořila velká očekávání, pokud jde o relativně brzké zvyšování oficiálních úrokových sazeb. Tato kombinace rozhodně dluhopisům nepřeje, a proto směr, jakým se výnosy na trhu ubírají, překvapující rozhodně není.
To, co je nezvyklé, je spíše rychlost, s jakou se tak děje. Výnos desetiletého dluhopisu se za necelého půl roku více než zdvojnásobil, nebo chcete-li vzrostl o 1,1procentního bodu. Implicitně to mimochodem znamená více než desetiprocentní propad jeho ceny. To už je pořádný propad ceny aktiva, které jsou považováno za bezrizikové. Ale to ještě pravděpodobně není – s ohledem na potřebnou částku na financování státu – konec. Pokud se nezmění přístup ČNB, nebo si třeba stát znovu nezačne půjčovat v zahraničí, střednědobé a dlouhodobé výnosy (a v podstatě i úrokové sazby) čeká ještě cesta vzhůru. Vyloučit nelze ani znovuobjevení českého trhu zahraničními investory, které by určitě pomohlo. Nicméně i tak stále zbývá ještě nějakých 600 mld. korun, které stát musí do konce roku někde sehnat.
TRHY
Koruna
Koruna se v průběhu včerejška pohybovala nad hranicí 26,10 EUR/CZK a prozatím nenašla sílu dobývat zpět nedávno ztracené pozice. V tomto směru jí nepomáhají ani kovidové statistiky, ani komentáře centrálních bankéřů, které zpochybňují oficiálně prognózované zvýšení sazeb už ve druhém kvartálu. Pozici ČNB by mělo vyjasnit další zasedání bankovní rady, které je naplánované už na příští středu. Bankovní rada sice nebude mít na stole prognózu, avšak na tiskové konferenci se budou moci centrální bankéři jasně vymezit vůči jestřábí prognóze, která navnadila trhy na blízký rychlý růst úrokových sazeb. Zatímco se koruna drží v relativně úzkém pásmu, výnosy na dluhopisovém trhu pokračují v růstu. Už moc nechybí a desetiletý papír zdolá hranici dvou procent, nad kterou byl naposledy před více než dvěma roky.
Zahraniční forex
Eurodolar je zpět u hranice 1,19. K posílení americké měně pomohly jako obvykle rostoucí výnosy dluhopisů. Například výnos desetiletého dluhopisu včera atakoval hranici 1,75 %, aby následně došlo k jisté korekci, jež byla spuštěna masivní výprodejem technologických akcií. Z fundamentálních makro dat však stojí za zmínku index podnikatelské nálady od Philly Fed, v rámci něhož index placených cen vystoupal na nejvyšší hodnoty za 30 let. Dnešní kalendář očekávaných událostí je téměř prázdný.
Polský zlotý marně hledá dno s tím, jak pandemie opět začíná sužovat zemi. Vláda ve Varšavě se zjevně se nepoučila z negativních zkušeností okolních zemí s britskou mutací koronaviru, a tak počty nově nakažených dramaticky rostou (ve středu jich bylo přes 27 tisíc). Země má od zítra spustit sérii restriktivních opatření, které však mají ještě relativně daleko k totálnímu lockdownu (a lá ten co má ČR). K tomu teprve dojde, a proto zlotý bude dále oslabovat s tím, jak počty nově nakažených a mrtvých budou přibývat. Rizikem je pak chování NBP, která varovala, že sníží oficiální úrokové sazby do záporu, pokud dojde ke třetí vlně pandemie (což se zjevně stalo a oznámení lockdownu v nejbližších dnech to jen potvrdí). Dodejme, že klíčové zasedání NBP bude po Velikonocích 7. dubna.
Ropa
Výrazně se propadla cena ropy (-8 %), což byl největší denní pokles za více než 4 měsíce. Důvodem může být obava z negativního vývoje koronavirové situace nejen v Evropě (lockdown Paříže, zhoršující se statistiky v Německu apod).