Oproti očekávání inflace v lednu zpomalila jen mírně, a to v důsledku rychlého zvyšování cen některých potravin a alkoholu. Oproti prosinci se spotřebitelské ceny zvýšily o 1,3 %, v meziročním srovnání byly vyšší o 2,2 %.
I když inflace poklesla jen mírně, dostává se na dvouleté minimum a přiblížila se na dohled cílové hodnoty ČNB. Hlavním inflačním faktorem zůstává zdražující alkohol a tabák, který je odpovědný za více než třetinu aktuální inflace. Naproti tomu bydlení, které v předchozích letech sehrávalo výraznou roli, inflaci ovlivňuje pouze symbolicky. S poklesem cen elektrické energie a plynu a vedle toho i se zpomalováním růstu nájemného totiž došlo k výraznému snížení růstu nákladů na bydlení.
Poněkud překvapivě bylo v lednu skokové zvýšení cen u potravin (+3,1 %), pro které je ovšem typická nepředvídatelnost. Na druhou stranu je však pravděpodobné, že nejde o začátek nového inflačního trendu, ale spíše o odeznívání dřívějších (předvánočních) cenových akcí, takže jde spíš o jednorázový efekt. Nakonec ve srovnání s loňským lednem byly potraviny dražší vlastně jen o 0,6 %.
Pro další měsíce je pravděpodobné, že inflace se bude držet v blízkosti cíle a ve druhé polovině roku spadne pod něj. A to i po započtení potenciálně vyšších cen elektrické energie. Z inflace navíc „vypadne“ efekt loňského zvýšení spotřebních daní. Nejistotu představují ceny potravin a nyní i služeb, které se postupně rozjedou po rozvolnění restriktivních opatření. Je otázkou, s jakými cenami přijdou restaurace, hotely a cestovní kanceláře. Prozatím je vidět, že třeba dovolené opět rychle zdražují.
Proti rychlejšímu růstu inflace zafunguje kurz koruny, která posiluje a zlevňuje tak dovážené zboží i nákupy spotřebitelů přímo v zahraničí.
Pokud měla dnešní inflace dát jasný signál o tom, jak bude ČNB dál postupovat, tak to odpovídá spíše scénáři zvyšování úrokových sazeb. Na druhou stranu rozvolnění a s ním i pravděpodobné prolongování negativní pandemické situace zvyšuje riziko pro alternativní, pozvolnější scénář.