Maďarská centrální banka má největší zlaté rezervy v regionu. Mají pomoci stabilizovat ekonomiku

Maďarská centrální banka ztrojnásobila objem zlata ve svých rezervách, kovu má teď 94,5 tuny, což je nejvíce za desítky let. Měnová autorita dnes oznámila, že s pomocí zlatých rezerv hodlá po pandemii stabilizovat ekonomiku, kde kvůli rozsáhlým stimulačním opatřením hrozí vyšší inflace a vysoké zadlužení.

Maďarsko tak má nyní nejvyšší zlaté rezervy v přepočtu na obyvatele ze všech zemí střední a východní Evropy, a to 0,31 troyské unce (oz). Jedna unce je 31,1 gramu. Z hlediska celkového objemu se v tomto regionu posunula ze šestého na třetí místo.

Centrální banka uvedla, že při rozhodování, zda rezervy zlata výrazně zvýšit, brala v úvahu dlouhodobou strategii země. A to jak z hlediska politického, tak z hlediska ekonomického. Klíčovou roli sehrálo i řízení nového rizika, které vyvstalo z pandemických podmínek.

"Existence výrazného nárůstu státního dluhu v celém světě či obavy z inflace v národní strategii jen podtrhly důležitost zlata jako bezpečného aktiva a jako uchovatele hodnoty," uvedla centrální banka. Ta začala o plánech zvýšit zlaté rezervy uvažovat už v roce 2018, kdy vložila asi miliardu eur (asi 26 miliard Kč) do měnového zlata. Od té doby ale zásoba zlata v devizových rezervách zůstala až dosud beze změn.

Na konci února měly zlaté rezervy maďarské centrální banky hodnotu 1,47 miliardy eur, celková hodnota všech rezerv pak činila 33,2 miliardy eur. Banka nesdělila, kolik za nově získané zlato zaplatila, tedy za 63 tun kovu. Vzhledem k tomu, že objem zlatých rezerv se ztrojnásobil, jejich hodnota se patrně pohybuje kolem 4,5 miliardy eur. To by znamenalo, že zlato se na celkových rezervách banky podílí téměř 15 procenty, uvedl analytik Dávid Németh z finančního ústavu K&H Bank. Postup centrální banky dává podle něj smysl jako krok směrem k diverzifikaci rezerv.

"Umím si také představit, že centrální banka ve světě očekává růst výnosů dluhopisů, což by snížilo hodnotu jejího dluhopisového portfolia," řekl Németh podle agentury Reuters.

Rezervy zlata v posledních desetiletích silně kolísají. Maďarská centrální banka za druhé světové války poslala 30 tun kovu ze svých rezerv do Rakouska a když se jí zlato později vrátilo, Maďarsko jím krylo svou novou měnu - maďarský forint. Po pádu komunistického režimu se zlaté rezervy v Maďarsku postupně snižovaly, z původních 46 tun až na 3,1 tuny.

Podobný krok učinila v březnu letošního roku též polská centrální banka, řekl ČTK analytik společnosti Golden Gate CZ Marek Brávník. Jde podle něj o rozumný krok, který by měla Česká národní banka (ČNB) následovat, zejména v současné pandemické době. "Ve hře je růst inflace, v důsledku inflačních tlaků též růst úrokových sazeb. To je v situaci extrémního zadlužení států, ČR nevyjímaje, velmi nebezpečný koktejl," dodal.

Česká národní banka loni podle zprávy o hospodaření za rok 2020 nakoupila 1826 kilogramů zlata. Celková hmotnost zlatých rezerv činila na konci loňského roku 9,48 tuny, meziročně o 1,5 tuny více. Důvodem nárůstu bylo zvýšení zásob zlata kvůli zajištění hladké emise zlatých pamětních mincí do budoucna a případné plnění závazků spojených se vstupem České republiky do eurozóny, což zahrnuje převedení alikvótního množství zlata do Evropské centrální banky (ECB).

Cena zlata se začala výrazněji zvyšovat kolem roku 2000. Do té doby se zlato prodávalo zhruba za 250 USD/oz, kolem roku 2006 cena překročila 500 dolarů za unci a v roce 2011 se vyšplhala asi na 1900 USD/oz. Loni v srpnu poprvé překročila hranici 2000 dolarů, od té doby ale zvolna klesá a nyní se pohybuje kolem 1736 USD/oz.