Ekonomika Evropské unie je zpět v recesi. Hrubý domácí produkt (HDP) v prvním čtvrtletí kvůli dopadům pandemie klesl o 0,4 procenta, a navázal tak na propad o půl procenta ze čtvrtého čtvrtletí. Ve svém prvním rychlém odhadu to dnes oznámil statistický úřad Eurostat. V zemích eurozóny byl hospodářský pokles ještě výraznější - dosáhl 0,6 procenta proti poklesu o 0,7 procenta v posledním čtvrtletí loňského roku. Recese je definuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu po sobě.
V meziročním srovnání se HDP v celé unii snížil o 1,7 procenta, zatímco v zemích eurozóny pokles dosáhl 1,8 procenta. Výsledek je o trochu lepší, než se čekalo. Analytici v anketě agentury Reuters totiž předpovídali, že proti předchozímu čtvrtletí ekonomika eurozóny klesne o 0,8 procenta a meziročně o dvě procenta.
V hospodářském poklesu unie se odráží zejména útlum v Německu, kde ekonomika proti předchozím třem měsícům klesla o 1,7 procenta. Nejvýraznější pokles ale ze zemí, za které má Eurostat už data k dispozici, registruje Portugalsko. Jeho ekonomika klesla v prvním čtvrtletí proti předchozím třem měsícům o 3,3 procenta. Hned za ním je Lotyšsko s poklesem o 2,6 procenta a pak Německo. Nejlépe si naopak vedla Litva, kde ekonomika o 1,8 procenta vzrostla. Ve Švédsku ekonomika vzrostla o 1,1 procenta.
Celkový pokles trochu přibrzdil vývoj ve Francii, kde se HDP o 0,4 procenta zvýšil. To je lepší výsledek, než se čekalo. Překvapil i vývoj v Rakousku, jehož ekonomika vzrostla o 0,2 procenta, zatímco analytici čekali propad, a to až o 1,2 procenta.
V České republice ekonomika v prvním čtvrtletí podle předběžných údajů Českého statistického úřadu klesla o 0,3 procenta. I to je výrazně lepší výsledek, než čekali analytici, kteří pokles odhadovali na jedno procento.
Míra nezaměstnanosti v EU v březnu mírně klesla, dostala se na 7,3 procenta
Míra nezaměstnanosti v zemích Evropské unie v březnu klesla na 7,3 procenta, zatímco v únoru byla o desetinu procentního bodu vyšší. Podobná byla situace i v zemích platících eurem, kde se míra nezaměstnanosti rovněž snížila o 0,1 procentního bodu a činila 8,1 procenta. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat.
Proti loňskému březnu je však míra nezaměstnanosti vyšší. V EU před rokem činila 6,4 procenta a v eurozóně 7,1 procenta.
V zemích unie bylo v březnu bez práce 15,52 milionu lidí, z toho 13,17 milionu v eurozóně. Proti únoru se počet nezaměstnaných v EU snížil zhruba o 237.000, v zemích platících eurem pak o 209.000.
Z jednotlivých členských zemí unie mělo nejnižší míru nezaměstnanosti podle Eurostatu Polsko, a to 3,1 procenta. V České republice nezaměstnanost činila 3,2 procenta. Naopak nejvyšší nezaměstnanost v EU má podle dostupných údajů Španělsko, kde činila 15,3 procenta. Nad deseti procenty byla míra nezaměstnanosti také v Itálii.
Vysoká zůstává míra nezaměstnanosti mezi mladými do 25 let, která se ale rovněž snížila o 0,1 procentního bodu. V EU bylo bez práce 17,1 procenta mladých a v eurozóně 17,2 procenta. Nejnižší míru nezaměstnanosti mezi mladými má Německo, kde činila šest procent. Pod deseti procenty byla míra nezaměstnanosti mezi mladými ještě v Nizozemsku a Rakousku. Ve Španělsku je ale bez práce téměř 38 procent mladých a v Itálii 33 procent.
Údaje Eurostatu vycházejí z obecně používané standardní definice nezaměstnanosti Mezinárodní organizace práce (ILO). Ta počítá mezi nezaměstnané ty, kteří si v posledních čtyřech týdnech aktivně hledali práci a jsou schopni nastoupit v nejbližších dvou týdnech. Eurostat upozornil, že nemoc covid-19 a opatření zavedená v boji s touto nemocí prudce zvýšily počet žadatelů o podporu v nezaměstnanosti v celé EU. Současně ale významná část těch, kteří se zaregistrovali na úřadech, už aktivně nehledá práci nebo není schopna do práce nastoupit - například kvůli tomu, že se musejí starat o děti. To způsobuje nesrovnalosti v počtu registrovaných nezaměstnaných a v počtu nezaměstnaných podle definice ILO.
V případě České republiky Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), které se liší od údajů Úřadu práce ČR. Podle těch míra nezaměstnanosti v Česku v březnu klesla o desetinu procentního bodu na 4,2 procenta. ČSÚ vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce pak z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.