Odkupy akcií nesouvisí s investicemi, ani s výší mezd, domnívá se ekonom Noah Smith

S tím, jak slábne pandemie, opět roste objem odkupů prováděných obchodovanými společnostmi. V čele tohoto trendu stojí velké firmy jako Alphabet či Apple a ekonom Noah Smith na stránkách Bloombergu tvrdí, že to povede k požadavkům na omezení nebo úplný zákaz odkupů. Podle ekonoma jsou totiž někdy považovány za brzdu růstu mezd a celé ekonomiky. Ve skutečnosti pro to ale neexistuje moc důkazů.

Smith připomíná, že odkupy byly nezákonné až do roku 1982, protože byly vnímány jako forma manipulace s trhem. A krátce byly zakázány i v roce 2020 v době, kdy se firemnímu sektoru dostávalo obrovské pomoci ze strany vlády. Proti nim se staví jak někteří demokraté, tak republikáni, a to včetně bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Tito odpůrci někdy tvrdí, že kdyby firmy namísto odkupu svých vlastních akcií investovaly do produkce, mělo by to pozitivní dopad na růst a mzdy. Jinak řečeno, odkupy omezují ekonomický rozvoj a vytvářejí negativní tlak na mzdy.

Smith ale poukazuje na ekonomické studie, které hovoří jinou řečí. Kahle a Stulz například tvrdí, že firmy provádějící po roce 2000 odkupy, snižovaly své investiční výdaje stejně jako ty, které své akcie nekupují. Gruber a Kamin zase srovnávali vztah mezi odkupy a investicemi v řadě zemí a nenalezli mezi nimi žádnou korelaci. Smith tak tvrdí, že se spíše ukazuje něco jiného. Pokud firmy chtějí vracet peníze akcionářům, tak to učiní. A pokud chtějí investovat, peníze si seženou jinde – půjčí si, nebo omezí výplatu akcionářům.

K tomu ekonom dodává, že pokud je vazba mezi investicemi a odkupy slabá či neexistující, musí to samé platit o odkupech a mzdách. Což se ukázalo i po roce 2010, kdy odkupy prudce rostly, a to samé platilo o mzdách. Teoreticky je možné, že by mzdy bez odkupů rostly ještě více, ale Smith v této souvislosti poukazuje i na to, že řada firem drží v rozvahách velkou zásobu hotovosti a prostor pro zvyšování mezd tedy z této perspektivy existuje i tak.

S návratem odkupů bychom se tak podle ekonoma mohli poučit z posledních let. Ty ukazují, že tlačení na firmy, aby akcionářům vyplácely méně, se nezdá být efektivním způsobem, jak dosáhnout vyššího růstu mezd. S tím může více souviset například zavedení minimální mzdy či utažené podmínky na pracovním trhu.

Zdroj: Bloomberg