Koruna by měla během následujícího roku posílit o 2 procenta díky pravidelným dávkám zvyšování úrokových sazeb ČNB, ukázal dnes průzkum Reuters. Většina členů bankovní rady ČNB se na minulém měnovém zasedání 23. června shodovala, že měnová politika pravděpodobně vstupuje do fáze postupného zvyšování úrokových sazeb, jejichž úroveň byla doposud velmi nízká. Lze proto očekávat, že zvyšování sazeb bude pokračovat i ve druhém pololetí letošního roku, ukázal rovněž dnes zveřejněný zápis ze zasedání. Bankovní rada na něm většinou čtyř hlasů rozhodla pro zvýšení základní repo sazby o čtvrt procentního bodu na 0,50 procenta, a následovala tak svého maďarského protějšku.
Guvernér Jiří Rusnok poté na tiskové konferenci řekl, že nemůže vyloučit možnost zvýšení sazeb na každém z příštích měnových zasedání, jakkoli doufá, že toho nebude zapotřebí. Trhy započítávají až tři další zvýšení sazeb ČNB do konce roku.
Analytici oslovení v průzkumu Reuters předpokládají, že koruna bude pokračovat v cestě postupného posilování a za 12 měsíců podle mediánu odhadů vystoupá až na 25,00 za euro, což představuje růst o 2,0% proti středečnímu závěru. Minulý průzkum viděl korunu v horizontu jednoho roku na úrovni 25,20.
EURCZK: Interaktivní graf Patria.cz
Zlotý podobně jako koruna, do kurzu forintu je už utahování sazeb dost započteno
Maďarský forint by měl během příštích 12 měsíců naopak přidat na hodnotě jen mírně, přestože Maďarská národní banka (MNB) minulý týden jako první centrální banka v Evropské unii zvýšila úrokové sazby, když nad dalším vývojem utahování měnové politiky v Maďarsku visí otazníky.
Polský zlotý pravděpodobně zpevní podobnou měrou jako koruna s tím, jak středoevropské měny obecně pohání vzhůru oživení ekonomik regionu, ukázal v pátek průzkum Reuters.
I přes aktuální posilování se středoevropské měny stále drží značně pod úrovněmi, na nichž se nacházely před nástupem pandemie začátkem loňského roku. Koruna se tehdy, před propadem středoevropského devizového trhu, obchodovala kolem 24,70 za euro, zatímco forint se držel poblíž 334 za euro.
Červencový průzkum předpokládá, že forint během příštích 12 měsíců přidá proti středečnímu závěru 0,3% na 350 za euro. Podle analytiků již bylo utažení měnové politiky MNB, ať už signalizované či realizované, do kurzu forintu do značné míry započteno, přičemž není příliš jasné, nakolik hodlá banka sazby ještě zvýšit. To vše prozatím brzdí výhled na růst maďarské měny.
Polská centrální banka zatím se zvyšováním sazeb nespěchá navzdory nárůstu inflačních tlaků v celém regionu, ale zotavování ekonomiky by mělo přispívat i ke stabilnímu posilování zlotého. Po oslabení polské měny od konání červnového průzkumu nyní analytici předpokládají, že zlotý během 12 měsíců posílí o 2,1% na 4,43 za euro, tedy na jen nepatrně slabší kurz oproti 4,42 za euro v předpovědi před měsícem.
Pro tvrdší hike byl Benda. Michl s Dědkem by v červnu nic neměnili
Pokud jde o nejnovější rozhodování o sazbách v České národní bance, většinový názor, který zastával kromě guvernéra Jiřího Rusnoka také Marek Mora, Tomáš Nidetzký a Tomáš Holub, považoval standardní zvýšení úrokových sazeb o 0,25 procentního bodu pro začátek za dostačující, byť mírně proinflační bilance rizik jarní prognózy by hovořila pro jejich zvýšení ve větším rozsahu. Pro zvýšení o půl procentního bodu se vyjadřoval Vojtěch Benda. Veskrze souhlasil s výše uvedenými argumenty, avšak s tím rozdílem, že aktuální bilanci rizik vnímá více proinflačně. Rozvolňování je podle něj rychlejší, než si šlo ještě před několika týdny představit, a návrat tvrdých uzavírek neočekává.
Pro ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni se naopak vyslovili Aleš Michl a Oldřich Dědek. Podle Michla by se repo sazba neměla měnit, dokud nebude nemoc COVID-19 pod kontrolou. Oldřich Dědek upozornil na některé vysoce zneklidňující zprávy o opětovném šíření pandemie v zahraničí, které si mohou vynutit pokračování stimulačních opatření fiskální a měnové politiky.
Zdroje: Reuters, ČNB, ČTK