Česká národní banka poprvé od začátku pandemie zvyšuje úrokové sazby. Dvoutýdenní repo sazbu, která určuje cenu peněz v Česku, zvedla na 0,50 procenta z dosavadních 0,25 procenta. Po obdobném včerejším rozhodnutí její maďarské kolegyně se tak střední Evropa dostává do hledáčku investorů jako místo, kde se probíhající inflační vlna bere vážněji než v eurozóně. Pro rozhodnutí zvýšit základní sazbu o čtvrt procentního bodu na 0,50 procenta hlasovali čtyři členové bankovní rady. Jeden člen hlasoval pro zvýšení 2T repo sazby o 50 bazických bodů. Dva členové hlasovali pro ponechání sazeb beze změny, uvedl na tiskové konferenci guvernér Jiří Rusnok.
Měnová politika dnešním rozhodnutím pravděpodobně vvstupuje do období zvyšování sazeb. Lze předpokládat, že zvyšování sazeb bude pokračovat i v druhém pololetí letošního roku, uvedl Jiří Rusnok. "Je možné že budeme zvyšovat sazby na každém dalším měnovém zasedání, čímž se dostaneme na úroveň, kterou prognóza předvídá," prohlásil také.
Rizika a nejistoty jarní prognózy nyní ČNB vidí celkově jako mírně proinflační, mezi protiinflačními riziky zmínila v doprovoném vyjádření pouze silnější kurz koruny. "Nemáme jistotu, že inflační tlaky odezní rychle a že odezní úplně. Problémy dodavatelských řetězců jsou rozsáhlé. Je to věc, která může trvat několik čtvrtletí," řekl Rusnok na dotaz Patria.cz.
Rozhodnutí týkající se hlavní úrokové sazby se očekávalo, předpokládala jej většina analytiků v průzkumu Bloombergu. Sama ČNB na možnost zvýšení sazeb zhruba od poloviny tohoto roku upozornila v zatím poslední květnové makroekonomické prognóze. Otázkou tak bylo především načasování tohoto kroku. Dva ze sedmi členů bankovní rady minulý týden před začátkem mediální karantény uvedli, že by upřednostnili červnový hike. A dva další dali najevo, že dřívější zvýšení je oprávněné, aby se inflace dostala směrem k 2% cíli na horizontu měnové politiky, to jest za 12 až 18 měsíců.
ČNB dnes současně rozhodla o zvýšení lombardní sazby také o 25 bazických bodů na 1,25 %, diskontní sazbu ponechala beze změny na 0,05 %.
Spotřebitelská inflace se v tuzemsku zatím výrazně neodchyluje od poslední prognózy (2,9 % v květnu). Rychle rostoucí výrobní ceny a napjatý trh práce byly však samy o sobě dostatečným důvodem pro start normalizace měnových podmínek, napsali v ranním komentáři hlavní ekonom Patrie Finance Jan Bureš a ekonom Petr Dufek z ČSOB.
EURCZK: Interaktivní graf Patria.cz
Zvýšení úrokových sazeb může mít význam kromě jiného pro tuzemské banky. Úhrnem až půl miliardy Kč navíc v čistém úrokovém výnosu může zvýšení o čtvrt procentního bodu přinést burzovně obchodovaným bankám Moneta, KB a Erste, podotkl v ranním komentáři akciový analytik Patrie Michal Křikava.
Na posledním měnovém jednání 6. května rada jednomyslně nechala úrokové sazby beze změny. Základní sazba tehdy zůstala na 0,25 procenta. Naposledy sazby rada změnila loni 7. května, kdy snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta. Předtím snížila rada úrokové sazby dvakrát v březnu. Cílem bylo zmírnit dopady šíření koronaviru na ekonomiku. Před pandemií loni v únoru byla základní sazba na 2,25 procenta. Naposledy rada sazby zvýšila právě na únorovém zasedání v roce 2020. Květnová makroekonomická prognóza ČNB počítá se zhruba trojím zvýšením sazeb do konce letošního roku.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Banky, které dnes oslovila ČTK, již uvedly, že zvýšení úrokových sazeb centrální banky podpoří zdražování úvěrů, především hypoték.
Zdroje: ČNB, ČTK, Bloomberg, Patria.cz, Reuters