Rozvíjející se trhy mají obavy z toho, co přinese změna v monetární politice americké centrální banky. Když totiž Fed začal před lety hovořit o snižování nákupů aktiv a následně k němu přikročil, nastalo pro některé rozvíjející se země velmi těžké období. Pro Bloomberg Markets to připomněl Raghuram Rajan, který stál v čele centrální banky Indie a nyní působí jako profesor na University of Chicago Booth School of Business. Podle jeho názoru by tak nyní takzvaný tapering měl přijít postupně a měl by být ze strany Fedu dobře komunikovaný. Rozvíjející se země totiž chápou, že ve vyspělých zemích bude muset nastat obrat v monetární politice, ale tento obrat by neměl být náhlý a překvapivý. Jak Rajan vidí další vývoj v ekonomice a v monetární politice?
Současný šéf Fedu Jay Powell podle ekonoma zatím postupuje tak, že to odpovídá uvedenému přání. Dává totiž najevo, že tapering bude záviset na vývoji na trhu práce. A následné zvyšování sazeb bude hodnoceno v souvislosti s aktuálním vývojem v ekonomice a nebude přímo souviset s ukončením nákupů aktiv. Celkově pak Rajan míní, že před rokem 2020 nedošlo k výraznému utažení politiky a ta pak byla následně opět uvolněna v reakci na pandemii. Na trzích je tudíž hodně likvidity včetně rozvíjejících se zemí. Problémem by pro ně přitom nemělo být stahování likvidity samo o sobě, ale změny by neměly být prudké.
Ve srovnání se zeměmi, jako je Indie, je na tom podle ekonoma výrazně lépe Čína. Ta se také nachází v rozdílné fázi cyklu, protože její centrální banka se aktuálně snaží ekonomice trochu pomoci, protože hospodářství poněkud zpomalilo. Silnou stránkou Číny jsou pak ve srovnání se zeměmi, jako je Indie, její rezervy a také její obchodní přebytky. „Rozvíjející se trhy nemají tolik prostoru pro to, aby čekaly, co se bude dít. Zčásti kvůli menší kredibilitě, a to jak na straně fiskální, tak na straně monetární politiky,“ pokračoval ekonom. Některé z těchto zemí jsou pak poměrně hodně zadlužené a mají vysoké dluhy denominované v zahraničních měnách. Ty jsou nejzranitelnější ohledně prudších pohybů na trzích včetně těch měnových.
Rajan byl tázán na vývoj v Indii, včetně oživení a síly poptávky. Podle jeho názoru se situace v této zemi liší od vyspělých ekonomik mimo jiné v tom, že zde se domácnostem nedostalo ani zdaleka takové podpory od vlády, jako tomu bylo ve vyspělém světě. To znamená, že u části domácností se může zvedat poptávka s tím, jak bude otevírána ekonomika. Ovšem chudší domácnosti čelí naopak velkému finančnímu tlaku a u nich je tudíž nepravděpodobné, že by se uvolnila doposud zadržovaná poptávka, která by následně pomohla ekonomickému oživení.
Co Čína? U ní Rajan připomněl, že se snaží posunout od investic a exportů směrem ke spotřebě domácností a celkově k novému ekonomickému modelu. Podle Rajana se tak nachází na polovině cesty k tomuto cíli. Aktuální cyklický vývoj je zde přitom takový, že s tím, jak se vyspělé země začaly zotavovat z pandemie, prudce rostly čínské exporty. Nyní ale síla jejího oživení slábne a podle Rajana je otázkou, zda dovede udržet vyšší tempo růstu bez návratu ke starým nástrojům, jako jsou kapitálové investice. Jinak řečeno, zda je schopna se udržitelně odpoutat od starého hospodářského modelu. Vláda se přitom podle ekonoma nyní snaží dělat hodně věcí, včetně změn v regulaci a přístupu k soukromému sektoru.
Na závěr byl Rajan tázán opět na americkou monetární politiku. Fed podle něj dává najevo, že na utahování je čas a inflační tlaky jsou jen přechodné. Opět totiž zeslábnou kvůli faktorům, jako je globalizace či stárnutí populace. V tomto ohledu by tak situace mohla být podobná jako po finanční krizi roku 2008, kdy také došlo k útlumu inflačních tlaků. Rajan ale míní, že existuje také jeden velký rozdíl a ten spočívá v současné mohutné fiskální stimulaci. Z tohoto pohledu se nyní nacházíme v rozdílném režimu než po finanční krizi a Fed by to měl podle ekonoma brát v úvahu tak, aby nakonec nemusel šlápnout na monetární brzdu s větší razancí.
Zdroj: Bloomberg Markets