Pro ponechání úrokových sazeb beze změny hlasovali na zasedání bankovní rady ve čtvrtek 30. září její členové Aleš Michl a Oldřich Dědek. Zbylých pět členů rady hlasovalo pro zvýšení základní úrokové sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Vyplývá to ze záznamu z jednání, který dnes ČNB zveřejnila.
Bankovní rada podle záznamu také krátce diskutovala o fiskální, tedy rozpočtové politice vlády. Člen bankovní rady Vojtěch Benda uvedl, že rozpínavá fiskální politika v období očekávaného růstu HDP přes čtyři procenta v příštím roce nemá opodstatnění. Také člen rady Tomáš Holub zmínil, že žádná zásadní fiskální konsolidace zatím není na obzoru a její případné představení novou vládou zřejmě ovlivní až makroekonomický vývoj v roce 2023.
Čtvrteční zvýšení sazeb bylo nejvýraznější od roku 1997. Důvodem tohoto kroku byly především obavy z rostoucí inflace, která v srpnu překonala čtyřprocentní hranici a byla výrazně nad očekáváním centrální banky. Záznam zároveň uvádí, že tempo dalšího zpřísňování měnové politiky, tedy zvyšování sazeb, bude podmíněno budoucím vývojem a vyzněním příští prognózy. Tu by měla mít bankovní rada k dispozici na dalším měnovém zasedání na počátku listopadu.
"Razantní zvýšení úrokových sazeb má za cíl podpořit návrat inflace směrem k cíli na horizontu měnové politiky stejně jako ukotvenost inflačních očekávání firem a domácností," uvádí záznam. Členové hlasující pro růst sazeb argumentovaly mimo jiné návratem ekonomiky na předpandemickou úroveň, souběhem nabídkových i poptávkových faktorů zvyšujících inflaci, růstem inflačních očekávání, napjatým trhem práce a s tím spojeným růstem mezd. Upozorňovali také na fakt, že i po zvýšení zůstanou úrokové sazby v reálném vyjádření výrazně záporné.
Dědek, který hlasoval pro sazby beze změny, se podle záznamu vymezil proti argumentům pro růst sazeb. "Ze srovnání inflačního vývoje v ČR a sousedních zemích EU (včetně Rakouska a Německa), které pro ČR vyznívá příznivě, vyvodil, že napjatý trh práce, uvolněná měnová politika a záporné reálné úrokové sazby negenerují převažující inflační tlaky," uvádí dokument. Zdrojem aktuálního inflačního šoku jsou podle Dědka na prvním místě "brutální vnější nákladové tlaky", k nimž se přidává vliv rychle rostoucích cen nemovitostí a prudké zdražování stavebních materiálů. To se podle něj obojí promítá v položce spotřebního koše imputované nájemné a žádný z těchto faktorů měnová politika nemůže ovlivnit. "Za optimální reakci proto Dědek považuje především komunikaci, používanou hlavními centrálními bankami, že se jedná o přechodné šoky," uvádí záznam.
Michl podle záznamu uvedl, že nelze dopředu odhadovat vývoj ekonomiky tak, jak jsme byli zvyklí, a spoléhat na to, že růst úrokových sazeb v ČR v současnosti něco vyřeší. Pro ukotvenost inflačních očekávání je potřeba podle něj především vysvětlovat, že dočasně zvýšená inflace je způsobena nákladovým šokem, který odezní, až se po uzavírkách vrátí obchodní vztahy mezi dodavateli a odběrateli k normálu.