Včera zveřejněná data Eurostatu potvrdila, že vyšší inflace netrápí pouze ČR, ale i většinu zemí EU. V celé unii se meziroční inflace vyšplhala na 3,6 %. V eurozóně s inflačním cílem stejným jako u nás se inflace zvýšila na 3,4 %. Vyšší inflaci krátce zažívala eurozóna naposledy v létě roku 2008, tedy těsně před pádem banky Lehman Brothers.
Dlužno dodat, že jde o harmonizovanou inflaci, která nepočítá s růstem cen nemovitostí, a tak vychází příznivěji než národní inflace počítající s realitním trhem jako u nás. V případě ČR, která hlásí inflaci těsně pod pěti procenty, dosahuje harmonizovaná inflace jen 4 % a země je tak co do výše inflace až na 11 místě v Unii, dokonce i za Německem.
Nejvyšší je aktuální inflace v pobaltských zemích, kde překonala metu 6 %, nad pěti procenty je v Polsku, Maďarsku a Rumunsku, tedy v tzv. nových členských zemích, kde se již (s výjimkou Maďarska) ve velké míře do inflace propisují rekordní ceny elektřiny a plynu. Z podrobných statistik vyplývá, že v našem případě zatím žádný cenový skok u těchto komodit v inflaci nenastal, a proto jej můžeme se zpožděním očekávat v dalších měsících. Proto můžeme počítat, že i česká inflace v harmonizovaném pojetí dál rychle poroste. Schválené odpuštění DPH by sice mohlo na dva měsíce růst cen energií pro domácnosti korigovat, avšak je otázkou, co bude dál. Zda se opravdu podaří dočasně snížit DPH na nulu nebo bude nová vláda postupovat cestou kompenzací postiženým domácnostem. Ale to je už jiný – rozpočtový – příběh.
Už ze základních tabulek Eurostatu vyplývá, že za vyšší inflací v Unii stojí především ceny energií. Bez nich je tzv. jádrová inflace stále pod hranicí dvou procent. Ale i v tomto případě je vidět rostoucí inflační tlaky, protože to není zas tak dávno, kdy byla dokonce pod jednoprocentní hranicí. Stále více patrný je rostoucí tlak na zdražování zboží, který vzhledem k prodlužování negativního nabídkového šoku dál zesiluje. Příkladem budiž nové automobily, jejichž ceny v průměru rostou o 4,1 %. A pozadu příliš nezaostávají ani služby. Je zřejmé, že současná evropská inflační vlna není ještě u konce, i když ECB stále věří v její dočasnost.
*** TRHY ***
Koruna
Negativní sentiment, nepříznivé zprávy z ekonomiky a zhoršující se pandemická situace drží korunu těsně nad hranicí 25,50 EUR/CZK. Ani úrokový diferenciál, který ČNB v listopadu nejspíš ještě dále rozšíří, koruně v tuto chvíli příliš nepomáhá. Nerýsuje se zatím nic, co by koruně mohlo krátkodobě pomoci, zvlášť když zítřejší evropské PMI vyzní nejspíše rovněž nepříznivě.
Zahraniční forex
Eurodolar se nadále drží v relativně úzkém pásmu 1,16-1,17 EUR/USD. Nic na tom nezměnil ani nad očekávání svižný růst cen průmyslových výrobců v Německu, které v září stouply o 14,2 % meziročně, tedy nejvíce od prvního ropného šoku na počátku 70. let. Během včerejška pak trhy překvapila rovněž rezignace Jense Weidmanna, jenž po deseti letech končí „z osobních důvodů“ v čele německé Bundesbanky. Tábor jestřábů uvnitř eurozóny tím přichází o důležitý hlas, a to v době, kdy mocně sílí inflační tlaky a na stole je debata o postupné normalizaci měnové politiky ECB.
Makro kalendář na eurodolarovém trhu dnes nabídne výsledky podnikatelské nálady v americkém zpracovatelském průmyslu od Philly Fedu, zatímco v Evropě budou hrát prim čerstvá data o spotřebitelské důvěře. Nejdůležitější čísla tohoto týdne pak přijdou na řadu zítra, kdy budou zveřejněny říjnové indexy podnikatelské nálady PMI v eurozóně i Spojených státech.
Akcie
Americké trhy včera pokračovaly ve svém vítězném tažení, když index S&P 500 při absenci významnějších nových zpráv vzrostl již šestým dnem v řadě. Tento index se ještě před týdnem pohyboval o 200 bodů níž pod svým 100dením klouzavým průměrem. Najednou se ocitl o přibližně 5 % výš a je zpět na historických maximech. Další sadu silných čísel zveřejnila společnost Netflix, která ve 3Q dosáhla zisku 3,19 USD/akcii, zatímco analytický konsensus byl nastavený na 2,56 USD/akcii. Tento titul se obchoduje poblíž svých historických maxim.