Ruská centrální banka výrazně zvýšila základní úrok - na 7,5 procenta

Ruská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o tři čtvrtě procentního bodu na 7,5 procenta. Je to více, než se očekávalo. Banka přistoupila ke zvýšení nákladů na úvěry v letošním roce už pošesté, a to kvůli trvale vysoké inflaci. Banka dnes v tiskové zprávě také naznačila, že by ve zvyšování úroků mohla pokračovat. Po překvapivě výrazném zvýšení základního úroku zpevnil i kurz ruského rublu.

"Pokud se bude situace vyvíjet v souladu se základní prognózou, ponechává centrální banka otevřenou možnost dalšího zvýšení základní sazby na příštích zasedáních," uvedla ruská měnová autorita. Použila přitom stejnou formulaci jako před měsícem.

Analytici podle agentury Reuters v průměru očekávali, že centrální banka po zářijovém zvýšení základní sazby o čtvrt procentního bodu nyní přistoupí k jejímu zvýšení o půl bodu.

"Uvažovali jsme o zvýšení hlavní sazby o 100 bazických bodů. Je příliš brzy hovořit o ukončení cyklu zpřísňování měnové politiky," řekla později na tiskové konferenci guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová. Nevyloučila, že banka bude příště též zvažovat zvýšení úrokové sazby o 100 bazických bodů čili o jeden procentní bod. "Úroková sazby se vrátí do neutrálního pásma nejdříve v polovině roku 2023," dodala.

Rubl po oznámení centrální banky výrazně posílil. Dolar k němu krátce před 13:00 SELČ odepisoval zhruba 1,3 procenta na 70,1536 rublu. Hranici 70 rublů za dolar přitom ruská měna překonala poprvé od loňského června.

Co se týče inflace, zpřesnila centrální banka svou prognózu směrem vzhůru. Koncem roku se podle ní bude inflace pohybovat v rozmezí 7,4 až 7,9 procenta, dosud čekala 5,7 až 6,2 procenta.

Cílem centrální banky je udržet inflaci na úrovni kolem čtyř procent, k 18. říjnu ale podle banky inflace činila 7,8 procenta. Centrální banka nicméně očekává, že v příštím roce se inflace vrátí do intervalu čtyři až 4,5 procenta.

"Inflace začne klesat z vyšší úrovně, než jsme očekávali. Zářijová inflace je potenciálně nebezpečná vzhledem k jejímu dopadu na inflační očekávání. Při současných zvýšených inflačních očekáváních by dopad úrovně inflace mohl být silnější než inflace samotná," řekla Nabiullinová. "Čím více budou inflační očekávání zvýšená, tím spíše bude potřeba přísná měnová politika, aby se inflace vrátila zpět k cíli," dodala.

Nabiullinová hovořila také o dopadech zhoršeného vývoje epidemie na ekonomiku. "Nová protipandemická opatření budou nejspíše inflaci dál podporovat," řekla guvernérka. Rusko ve čtvrtek zaznamenalo nejvyšší denní počty nově potvrzených případů nákazy koronavirem i úmrtí spojených s nemocí covid-19 od začátku pandemie.

Vysoká inflace snižuje životní úroveň a je jednou z hlavních obav domácností. Úřady proto nabízejí sociální dávky, které ale mohou inflaci ještě podpořit. Vyšší úrokové sazby pomáhají mírnit spotřebitelskou inflaci tím, že zvyšují náklady na úvěry, což snižuje atraktivitu půjček, a naopak zvyšují atraktivitu bankovních vkladů.

Vyšší sazby také podporují rubl. Očekávání, že cyklus zvyšování sazeb se blíží svému vrcholu a v určitém okamžiku se obrátí, by mohlo povzbudit příliv zahraničních investic do ruských státních dluhopisů.