Představitelé téměř 200 zemí světa se v sobotu na konferenci COP26 ve skotském Glasgow shodli na společném znění dohody o dalším postupu v boji s klimatickými změnami. Země souhlasily s postupným odklonem od používání uhlí k výrobě elektrické energie. Formulace závazku byla pod tlakem Číny a Indie na poslední chvíli oslabena a namísto původně navrhovaného postupného zavržení uhlí hovoří jen o postupném omezení jeho používání. Mnoho delegátů vyjádřilo z ústupku těmto dvěma zemím zklamání, ale kvůli "vyššímu dobru" pro text nakonec všichni hlasovali. Podle agentury Reuters dohoda drží při životě naději, že se podaří udržet oteplování planety pod 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovým obdobím. Akcie těžařů uhlí v Číně i na jiných místech světa dnes klesly, těsná nabídka suroviny ale propad utlumila. Sektor jako celek letos inkasuje tučné zisky.
Vážné výhrady ke způsobu přijetí změn a ústupku ve prospěch Indie a Číny měl i vyjednavač za Evropskou unii, eurokomisař Frans Timmermans. Dohodu přesto označil za "historickou". V podobném duchu se vyjádřili také zástupci Švýcarska nebo Lichtenštejnska, které navíc kritizovalo menší prostor, které dostaly malé státy při vyjednávání. Slovo si ze stejného důvodu vzali i představitelé několika malých ostrovních států.
Britský předseda COP26 Alok Sharma po hlasování nedovedl skrýt dojetí a nechybělo mu mnoho z slzám, jak bylo vidět v přímém přenosu z jednacího sálu. Ocenil přístup zemí, které byly ochotné ustoupit od svých požadavků, aby všech 197 států mohlo podepsat jednu společnou dohodu. Za nutnost ústupků se všem omluvil.
Pořadatelem konference byla Organizace spojených národů (OSN). Cílem setkání bylo přijmout závazky, které by zajistily zastavení globálního oteplování a nárůst teploty nejvýš o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální dobou.
Před začátkem konference v Glasgow OSN stanovila tři kritéria, podle kterých chtěla hodnotit úspěch setkání: snížit do roku 2030 emise oxidu uhličitého na polovinu, získat 100 miliard dolarů od bohatých zemí na pomoc těm chudším a zajistit, aby polovina této částky pomáhala rozvíjejícím se zemím přizpůsobit se nejhorším dopadům změn klimatu. "Ani jedno z těchto kritérií nebylo splněno", konstatoval generální tajemník OSN António Guterres. "Máme ale základní stavební kameny pro další pokrok," dodal.
"Proboha, nezabíjejte tento okamžik"
Slovo "pokrok" zaznívalo během závěrečného jednání velmi často. Mnohé země se smířily s tím, že nedosáhnou všech svých cílů, ale aspoň zajistí, aby příští generace měla ještě šanci zabránit klimatické katastrofě.
Ve stejném duchu se těsně před hlasováním vyjádřil i zástupce EU Timmermans. "Proboha, nezabíjejte tento okamžik. Přijměte prosím tento text, abychom přinesli naději do srdcí našich dětí a vnoučat," prohlásil.
Oblasti, ve kterých konference dosáhla úspěchu, shrnul Alok Sharma jako "pokrok v oblasti uhlí, aut, peněz a stromů". Vedle problematických a velmi mediálně sledovaných debat o postupném útlumu používání uhlí se někteří světoví lídři zavázali také k zastavení odlesňování nebo snižování úniku metanu do atmosféry. Na rozdíl od závěrečné klimatické dohody, kterou jednomyslně schválili všichni účastníci, dílčí dohody uzavíraly jen různě velké skupiny států.
Téměř polovinu veškerého dosud pozorovaného oteplení planety vědci přisuzují metanu. Ten má více než osmdesátkrát větší schopnost zachytávat teplo v atmosféře než oxid uhličitý. K cílům snížit do roku 2030 úniky metanu do atmosféry o 30 procent oproti roku 2020 se zavázala téměř stovka zemí, jež dohromady představují přes polovinu veškerých emisí tohoto plynu.
Skupina zemí včetně Británie, Polska, Turecka nebo Indie společně s firmami jako a ohlásily, že chtějí mít do roku 2040 na trhu s novými auty výhradně bezemisní vozidla. Spalovací motory a doprava celkově jsou velkým zdrojem znečištění ovzduší.
Část státníků se v Glasgow zavázala, že do roku 2030 zvrátí úbytek světových lesů. Ke společnému prohlášení se připojilo přes 100 států včetně Brazílie, Indonésie a Konžské demokratické republiky, na jejichž území se rozkládá většina světových tropických pralesů. V ujednání se země zavázaly poskytnout zhruba 19,2 miliardy dolarů (asi 423 miliard Kč) z veřejných i soukromých zdrojů na ochranu a obnovu lesů, boj s požáry a podporu původních obyvatel. Odborníci nicméně upozorňují, že podobné sliby již řada zemí v minulosti učinila, ale nakonec nesplnila.
Klimatická dohoda je pokrokem, ale nestačí, uvedl generální tajemník OSN
Klimatická dohoda z Glasgow je důležitým krokem vpřed, nebyla ale kolektivní politická vůle, aby se překonaly některé hluboké rozpory. V první reakci na výsledek dvoutýdenní klimatické konference v Británii to dnes uvedl generální tajemník OSN António Guterres. Podle něj výsledek nestačí a je třeba přejít v boji za záchranu klimatu do "nouzového režimu". Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová na twitteru napsala, že skutečná práce na záchraně klimatu se odehrává mimo zasedací sály. Konferenci shrnula slovy: "Bla, bla, bla."
"Schválené texty jsou kompromisem. Odrážejí zájmy, podmínky, rozpory a stav politické vůle v dnešním světě," uvedl v první reakci Guterres, generální tajemník organizace, která konferenci COP26 pořádala. "Učinili důležité kroky, ale kolektivní politická vůle bohužel nestačila na překonání některých hlubokých rozporů," dodal. "Nestačí to. Je na čase přejít do nouzového režimu," napsal na twitteru.
Výkonná ředitelka ekologické organizace Greenpeace Jennifer Morganová ve vyjádření kritizovala kompromis, který se dostal na poslední chvíli do glasgowské dohody na návrh Indie. V konečném znění se hovoří o postupné redukci užívání uhlí k výrobě elektrické energie, zatímco v původním návrhu se hovořilo o omezování až k úplnému zavržení spalování uhlí k energetickým účelům k určitému datu. "Změnili slovo, ale nemohou změnit signál, který vychází z této konference COP, a to že éra uhlí končí," uvedla Morganová.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová na twitteru napsala, že klimatická konference COP26 skončila. "Tady máte stručné shrnutí: Bla, bla bla," uvedla. "Ale opravdová práce pokračuje mimo tyto sály. A nikdy se nevzdáme, nikdy," dodala aktivistka, která inspirovala rozsáhlé demonstrace za důslednější ochranu klimatu.
Britský předseda COP26 Alok Sharma uvedl, že lze s důvěrou říci, "že jsme udrželi 1,5 stupně na dosah". "Jeho pulz je ale slabý a přežije jen, pokud dodržíme naše sliby," dodal.
Akcie těžařů v útlumu, nacházejí ale podpěru
Dohoda z Glasgow potvrzuje dlouhodobý cíl vyplývající z dohody z Paříže, která vstoupila v platnost v roce 2016, kterým je globální oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia nad úrovní z předindustriální éry, ideálně pak pod 1,5 stupně.
Akcie velkých těžařů China Shenhua Energy a Yanzhou Coal klesly dnes v Hongkongu o 1 procento, respektive o 2,4 procenta, I když širší trh mířil mírně nahoru. V Indonésii, která je největším exportérem uhlí na světě, se k propadům přidala rostoucí produkce v Číně. Indonéská jednička v těžbě uhlí Bumi Resources klesla o 5,7 procenta. O zhruba 1,6 procenta se propadly akcie těžaře energetického uhlí Whitehaven Coal, o něco méně ztratily akcie konkurenta New Hope. Energetické uhlí je hlavním zdrojem energie v tepelných elektrárnách.
Akcie Anglo American v Londýně klesaly před polednem SEČ v Londýně o více než 1 procento. Firma je třetím největším vývozcem koksovatelného uhlí, které se používá při tavení železné rudy na železo. Slouží také k výrobě koksu, používaného v ocelářském průmyslu.
Podle některých investorů by mezeru po opuštění uhlí mohl částečně vyplnit uran. To je jeden z důvodů, proč uranové futures spolu s jinými komoditami v posledních týdnech klesaly.
Zdroje: ČTK, Reuters, Patria.cz